Jak jste se naučila vařit?

„Jako holka jsem vaření moc neřešila a maminka mi říkávala: Jsem zvědavá, co budeš dělat, až tu nebudu. A měla pravdu. Když jsem začala žít s manželem, musela jsem vařit. A to už jsem maminku prozváněla na telefonu... V těhotenství se můj zájem o vaření ještě zintenzivnil, protože jsem jídlo nekupovala, ale připravovala si ho sama. Inspiraci jsem hledala v kuchařských pořadech nebo jsem si pročítala recepty na netu... Takže co se týče vaření jsem prakticky samouk. Občas si nechávám poradit od kamarádek nebo od maminky. Vařím italská i česká jídla. Jsem vychovaná tak, že se musí sníst všechno. Nejsem vybíravá a k tomu vychovávám i své děti.“

Připravovat jídlo pro děti vyžaduje přísun čerstvých surovin. Kam chodíte nakupovat?

„Na zeleninu a ovoce chodím k soukromníkům. Nejraději nakupuji na trhu, od nějakého dědečka nebo babičky, kteří mají úrodu ze svého políčka nebo ze zahrádky. Je to velký rozdíl, než když třeba nakoupíte v obchodě. Například takový česnek. Čínský je hrozný – můžete použít celou hlavičku, ale stejně není cítit. Ale u českého česneku stačí jenom jeden stroužek a je to síla. Když jsem porodila dceru Aničku, hodně jsem přibrala a řešila postavu. Začala jsem jíst zdravou výživu od doktora Havlíčka. Hodně jsem se od něj naučila - třeba místo soli, která zadržuje vodu v těle, jsem používala česnek nebo bylinky.“

Jaké bylinky při vaření používáte?

„Ty, co vypěstuje můj manžel. Honzova maminka byla hodně zatížená na kytičky a on to po ní asi podědil. Protože oba milujeme mochito, tak na balkoně v truhlících Honza pěstuje meduňku, mátu, ale i třeba petržel a pažitku. Zrovna včera jsem přišla do kuchyně a vidím, že na okně jsou nové květináčky s libečkem. Ale jinak u nás vařím já. Manžel umí výborný steak, naučil se to podle receptu od Zdeňka Pohlreicha. Já miluji hovězí steaky, obzvláště ty krvavé. Nebo mám ráda tatarák.“

Spousta mužů si prý potrpí na sladké. Pečete?

„Hodně peču. Obzvláště buchty z pudinku nebo tvarohu. My s manželem jsme jako důchodci – milujeme, když si po dobrém obídku můžeme dát kafíčko a k tomu něco sladkého. Buchta ale musí být vlhká, aby se člověku „neprášilo od pusy“. Když je sušší, tak si ji třeba namažeme marmeládou.“

Tak to jste velcí sladkomilové!

„Můj muž hraje profesionálně hokej a dopřává si sladké před každým zápasem, aby získal energii. Když se hraje play-off, tak peču ve velkém i klukům do autobusu. Často si řeknou, jakou buchtu chtějí... Dneska jsem ale nepekla, tak si bude muset manžel skočit do cukrárny. Má rád kubánský a pařížský dort. Chutná mu i Florida, což je piškot s krémem a šlehačkou. Když není doma napečeno, tak si dá Brumíka nebo croissant.“

Jinak ale pečete často. Jak taková vaše domácí buchta vypadá?

„Musí tam být ovoce a poleva – ale ne ta z pytlíku, ale domácí, poctivá. Ale přiznám se, že peču hlavně proto, že mě baví jíst syrové těsto. I moje dcera Anička to miluje, a tak se pereme, kdo vyškrábe misku. U nás doma rádi pečeme třeba tuto buchtu.“
 

 

Recept: Zakázaná buchta podle Andrey Kloboučkové

Připravte si: 7 vajec, 200 g moučkového cukru, 200 g ořechů, 150 g polohrubé mouky,  Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

 

No vidíte, pečete tak, že hokejisté si u vás objednávají koláče. To by z vás měla maminka radost!

„Já jsem měla svoji první kuchařku už v deseti letech. Pamatuji si, že byla s Kačerem Donaldem a u každého jídla byl nakreslený stupeň obtížnosti. Když rodiče šli někam na návštěvu, vždycky jsem jim něco upekla. Mě to bavilo, ale jenom, když mamka nebyla doma.“

Brzy budou Vánoce. Předpokládám, že jako milovnice sladkého určitě pečete cukroví...

„Peču. Tradičně se scházím se svou nejlepší kamarádkou Miou. Společně pečeme a popíjíme u toho rum, protože se přidává snad do všeho. Baví mě uždibovat syrové těsto, ale pečené cukroví zase tak nemusím. Každoročně dělám jenom linecké, protože mojí Aničku ho baví vykrajovat. Letos se chystáme na perníčky, dcera hezky maluje, tak by je mohla zdobit. Sama mám ale mnohem raději studené moučníky, jako jsou třeba kuličky rafaelo, višně v čokoládě, vosí hnízda... Ty si pak s babičkou vyměňujeme.“

Pečete vánočku?

„Vánočku neumím, to je silná stránka naší babičky. Ta ji má jako ze žurnálu – není rozplácnutá a drží hezky pohromadě. To se od ní musím naučit.“

Vánoce se ve vaší rodině slaví dvojnásobně – před dvěma lety jste přece kolem svátků porodila syna.

„To je pravda. Tehdy jsem ještě přemluvila pana primáře, aby mě nechal na Vánoce doma. Do nemocnice jsem šla hned 25. 12.“

Jak se u vás Vánoce slaví?

„Mám ráda ty hromadné oslavy Vánoc, kdy se sejde celá široká rodina. Když je slavíme v Roudnici u našich, tak tradičně jdeme na Říp, kde je ochutnávka cukroví a salátů. Pak se vracíme domů na večeři. Letos budeme slavit Vánoce u nás v Teplicích, tak je asi spojíme se sněhem a lyžováním.“



Autor: Andrea Votrubová | Fotografie: Andrea Votrubová, archiv Andrey Koboučkové, www.isifa.com