Andreo, skončily prázdniny a začínají se zase vysílat Střepiny. Máte teď, před další řadou, velkou honičku?

„Je to přesně tak, velká honička opět začala a skončí zase až před letními prázdninami, kdy se Střepiny nevysílají. To je ale strašně daleko……Do té doby bude jen stres, stres a stres, takřka nepřetržité zvonění telefonů, neustálé sledování veškerého dění u nás i ve světě a snaha objevovat atraktivní a aktuální témata do Střepin.“ 

 

Je to tak, že vlastně během léta máte volno, protože se váš pořad nevysílá? Nebo se třeba materiály připravují hodně dopředu?

„Ano. Střepiny přes léto nejsou, a tak mám de facto povinně nařízenou dovolenou, kterou si vybírám v jednom celku, protože od září do konce června si »dovču« dopřát nemůžu. Je to dáno formátem Střepin, který vždy v neděli večer shrnuje události, které se staly v uplynulém týdnu. Z toho důvodu se nic dopředu nepřipravuje. Vždy reagujeme na aktuální dění v daném týdnu, takže se Střepiny dodělávají ještě těsně před vysíláním.“

 

Klikněte pro větší obrázek!  Klikněte pro větší obrázek! 

 

Vaše kuchyně je hodně laděná do teplých odstínů, je pro vás důležité mít kolem sebe teplé útulné barvy?

„Je to pro mě mimořádně důležité. Denně jsem z tisku, rádia, televize i internetu zahlcena takovým množstvím »tmavých« zpráv, že alespoň doma chci mít teplé, optimistické barvy. Zvětšují také prostor, ale to nebylo při zařizování bytu na prvním místě. První byl pozitivní dojem. A myslím, že ty barvy – převažuje kombinace žluté a meruňkové, souvisí s mou povahou, která je poměrně veselá.“

 

Takže třeba černo-bílý minimalistický styl by vám nevyhovoval?

„Určitě ne. Takový styl mi připadá velmi neosobní, studený a vlastně i nudný. Chápu, že se to leckomu líbí, ale já černo-bílou kombinuji maximálně tak na oblečení nebo ráno, kdy si do černé kávy dávkuji mléko. Vlastně ještě mám černo-bílého psa. Dalmatina. V bytě mám ale raději živé barvy.“

 

Kdybyste na své kuchyni mohla něco pozměnit, co by to bylo?

„Vzhledem k tomu, že se v ní s ohledem na mé pracovní vytížení pohybuji minimálně, tak mi zatím vyhovuje tak, jak je. Ale kdybych si přeci jen mohla vybrat, tak větší by být nepochybně mohla. To bych pak do ní určitě umístila domácí pekárnu na chleba. Není nad teplý chléb, na kterém se rozpouští máslo…“

 

Jaký styl kuchyně se vám obecně nejvíce zamlouvá?

„V kuchyni mám ráda kombinaci dřeva a skla, ideální je velká pracovní deska a kdybych měla dostatek prostoru, tak by nechyběl stůl á la barový pult, to se mi moc líbí. A také mám ráda,  když je dřevěná kuchyň doladěna pomocí doplňků nebo obkladů do nějaké pěkné barvy. Nesmí se to samozřejmě přehnat. Zastáncem nejrůznějších visících »cingrlátek« – ať už jde třeba o svazky česneku nebo třeba sušené květiny – ale nejsem.

 

Klikněte pro větší obrázek!  Klikněte pro větší obrázek! 

 

Jaký je váš neoblíbenější kousek nádobí a proč? Váže se k němu nějaký příběh?

„Mám jeden takový hrneček. Je na něm obrázek malého kloučka na kole a je to takový dědičný plecháček. Ideální je na rozpouštění másla a rozpouštěla ho v něm už moje prababička, babička, maminka a teď i já. Už je celý oprýskaný, ale v kuchyni má stále své místo.“

 

Bez kterého kuchyňského pomocníka se neobejdete a proč?

„U mě se má nejlépe mikrovlnná trouba, protože neleží jen tak ladem, ale poměrně mi slouží k tomu, abych rychle nakrmila svůj hladem kručící žaludek.“   

 

Jak to máte při hektickém reportérském povolání s jídlem? Doma asi neobědváte...

„Teď by měli milovníci zdravého životního stylu přestat číst, protože já jsem ukázkový příklad toho, jak se stravovat nemá. Nejenže doma neobědvám – to se mi někdy poštěstí v barrandovské kantýně- ale ani nesnídám. Nejsem schopna ještě dlouho po probuzení polknout cokoli kromě silné kávy, která mi zvyšuje můj velmi nízký tlak. A když nestihnu oběd, tak mnohdy přichází na řadu »plechová máma«, jak u nás v redakci přezdíváme automatu s bagetami. Často jím pořádně až navečer nebo večer, což je přesně to, co se dělat nemá.“

 

Když máte ohlášené návštěvě připravit něco rychlého, ale efektního na večeři, co zvolíte? Máte osvědčený recept?

„Osvědčil se mi recept, kterému říkám kuře na hořčici. Je prostý a rychlý. Osmahneme cibuli, pak přidáme kousky masa a těsně předtím, než jsou měkké, přidáme do pánve dostatečné množství plnotučné hořčice. Chvíli v ní kuře necháme »bublat« a celé zalijeme smetanou a ještě krátce povaříme. Ideální přílohou jsou těstoviny. Je to vážně »mňamka«.“

 

Klikněte pro větší obrázek!Podědila jste klasicky kuchařské knihy nebo rodinné recepty od maminky či babičky?

„Po babičce, která už bohužel nežije, ale byla skvělou kuchařkou, mám plnou krabici receptů. Ať už ručně psaných nebo vystříhaných z časopisů. Raději mám ty, které babička psala. Když podle nich tvořím, vždy na ní vzpomínám. Ale ať dělám, co dělám, stejně nikdy to výsledné jídlo nechutná jako od babičky...“

 

Jaké je vaše oblíbené koření, bez kterého byste se jen stěží obešla?

„Když pominu sůl, která je skutečně nad zlato, tak mám ráda pálivá, pikantní jídla. Takže určitě nesmí chybět pepř, pálivá paprika a pochopitelně chilli.“

 

Jaká světová kuchyně je vám nejbližší a jaké jídlo z typicky české kuchyně máte nejraději?

„Já jsem masová a omáčková, takže mi je nejbližší česká kuchyně. Skoro bych řekla bohužel, protože je také velmi kalorická. Takže si pak ve »fitku« nadávám, ale nemůžu si pomoci. Ovoce a zelenina mi nic moc neříká. Těžko vybrat jedno nejoblíbenější jídlo. Ale třeba svíčkovou nikdy neodmítnu. Ale v zahraničí se rychle aklimatizuji a pak si ráda pochutnávám na místní kuchyni. Láduji se rybami, mušlemi, chobotnicemi nebo třeba kuskusem.“

 

Které jídlo naopak vůbec nemusíte?

„Nákyp a škubánky na mém jídelníčku nikdo nenajde. A ještě rybí polévku, tu také nemusím.“

 

Klikněte pro větší obrázek!Máte ve stravování nějaké striktní návyky? Zkoušela jste třeba dělenou stravu, speciální zdravotní diety, nebo sníte, na co přijdete?

„Dietu jsem zkoušela jen jednou, bylo mi asi dvacet, pracovala jsem v televizi v Českých Budějovicích a kolegyně přinesla zaručený recept na zhubnutí, který se jmenoval tukožroutská polévka. Už jsem zmínila, že zeleninu moc nemusím, a tahle polévka je právě ze zeleniny. Vydržela jsem to asi tři dny a pak jsem se vrátila k osvědčeným dobrotám. »Vůni« té polévky si ale pamatuji dodnes. Od té doby držím tzv. bodovou dietu. Zbodnu, na co přijdu!

 

Kterému jídlu jste nikdy nepřišla na chuť, a které jídlo vám naopak kdysi nechutnalo, ale dneska si ho bez obav dáte?

„Kromě zmíněného nákypu, škubánků a rybí polévky už toho, co nejím, moc není.  Snad ještě rajskou polévku, ale dál už nevím. A co mi kdysi nechutnalo? Asi do 25 let mi vůbec nic neříkalo sladké, koláčem nebo buchtou by mě nikdo nepohostil. A dnes? Žádný plech se sladkou dobrotou přede mnou není v bezpečí.“

 

Text: Martina Javorová

Foto: http://www.mojereklama.cz/