Jste známá tím, že se snažíte žít zdravě a v souladu s přírodou... Jak jste k tomu došla?

„Přirozeně. Musím říct, že to přišlo s narozením dětí. Chtěla jsem, aby se živily něčím zdravým. Začala jsem vyhledávat prodejny se zdravou výživou a různé „zdravé kuchařky“. Zajímalo mě třeba, jak nahradit dětem sladkosti a proč vůbec potřebují sladké. Teď třeba pamlsky řeším perníčky ze zdravé výživy nebo bio čokosušenkami od Hanky Zemanové. V biopotravinách se dají sehnat i bonbony, které obsahují přírodní sladidla. Když můj syn Gabriel přišel do školky a učitelka mu nabídla bonbon, nevzal si. Měl naučeno, že se takové věci nemají jíst, protože obsahují „éčka“.“

Tak to máte děti pěkně vychované. Co u vás v kuchyni dominuje? Jíte třeba maso?

„Příliš ne. Ale vegetariánská rodina také nejsme. A to z toho důvodu, že jsem si přečetla knihu léčitele Břetislava Kafky, který psal, že maso je pro vývoj dítěte důležité nejen jako zdroj energie, ale i pro vývoj tělíčka. Dospělý může maso oželet. Já sama maso moc nejím a přiznám se, že je mi i nepříjemné ho připravovat. Ale když už mám jíst maso, tak ryby. Nebo si na něj zajdu k babičce, která bydlí ve vedlejším vchodě a zve nás často na svíčkovou nebo rajskou omáčku... Jinak děti jsou na oběd ve školní jídelně, kde bývá maso na denním pořádku. Takže určitě nestrádají, když o víkendu maso nejí. Svoji dceru a syna jsem naučila na saláty. Oba milují čerstvou zeleninu a Gabriel dokonce i šťávu z červené řepy.

Říkala jste, že když už si dáte maso, tak ryby. Které ryby vám chutnají?

„Hodně jíme lososa. Jezdím si pro něj na Smíchov, kde ho dostanu čerstvého, nemraženého. Mají tam ryby dovážené ze Skotska, jsou loveny v přírodě a chutnají naprosto jinak než ty ze supermarketů. Také máme rádi oráty, mořského vlka a já ještě miluji ligně (to jsou části chobotnice) a krevety.“

Jak ryby připravujete?

„Já nejsem žádná odborná kuchařka, ale snažím se, aby jídlo neztratilo dlouhou přípravou příliš energie. Většinou dám na pánvičku olej, rybu, čisté bylinky (koriandr, oregáno) trochu osolím, otočím a na chvilku zakryji pokličkou. Moje dcera miluje rybu s brusinkami, syn s kečupem. Já ji mám ráda nejčistší, protože jak brusinky, tak kečup jí berou chuť. Ale lososa si dávám i s čerstvými listy špenátu a nastrouhaným parmazánem.“

Máte nějaký svůj majstrštyk?

„Asi je to koláč. Dělám ho o sobotě nebo neděli, kdy všichni spí. Syn Gabriel je většinou vzhůru a dělá ho se mnou: Vyválím bio listové těsto, naplním ho pytlíkem mražených borůvek a pytlíkem ovocné směsi, zasypu drobenkou (máslo, mouka a tmavý cukr) a ještě zasypu pšeničnými klíčky. Koláč je hotový za 20 minut. V závěru na něm není skoro žádné těsto a převládá ovoce. Děti z borůvek dostávají vitaminy, které v zimě nedostanou.“

Máte nějakou kuchařku, kde čerpáte zdravé recepty, nebo si je vymýšlíte sama?

„Já neustále čerpám. Teď třeba z knížky Anny Strunecké – Doba jedová, ta je v mých očích zásadní. Doporučila bych ji maminkám malých dětí. Je o jídle, zdravé výživě, ale i o očkováních, která skutečně mají smysl.“

Dostat do dětí zdravé potraviny je ale někdy potíž. Jak se vám to daří?

„Většinou zdravé věci zakomponuji do jídla. Třeba do polévek nepoužívám zahušťovadla, místo toho dám ovesné vločky, které se rozvaří a udělají úplně stejnou službu jako třeba jíška. Když vařím rýži, tak do ní přidávám mořskou řasu. Našla jsem jednu, která nechutná tím nepříjemným způsobem, jmenuje se kombu. Do polévek přidávám i miso (to je fermentovaný přípravek ze sójových bobů, rýže, pšeničné nebo ječné mouky), které je nabité minerály a stačí ho jen malá lžička. K ochucení jídel používám třeba zeleninový přípravek Klare Gemusebruche z DM.“

Takže vlastně zdravé věci schováváte do jídel...

„Přesně tak. Ale občas člověk musí udělat i nějaký ústupek. Třeba moje dcera miluje vločky se salkem. Není to sice úplně zdravé, alespoň do ní ale dostanu ty vločky. Většinou koupím bio ovesné vločky, smíchám je s konzervou salka, kokosem, to celé vyškrábu na pečicí papír a dám zapéct. U nás doma jsou také populární lívance. Já je dělám z drožďového těsta.“

 


Recept: Lívance dle Gabriely Filippi

Připravte si: droždí, zakysané mléko, hladká mouka, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

Jste herečka a moderátorka. Tato povolání přináší určitý stres, který člověk rád zahání sladkým. Máte nějakou dobrotu, která vám udělá radost?

„Já miluji sójový vanilkový dezert od firmy Provamel, který si míchám s rýží basmati. Ale můžu ho jíst i samotný.“

A co takový med? Jste přece z včelařské rodiny...?

„Od malička jsem vyrůstala na propolisu. Moje babička je včelařka a dávala mi propolis jako všelék, když mě bolelo bříško nebo trápily afty. A med?
U nás doma jím sladíme. Máme domácí od tety a strejdy, kteří včelaří na Vysočině.
Pamatuji si, že byl obrovský zážitek, když jsme k nim přijeli a zrovna se medovalo. Všude lítala spousta včel a my jsme čekali na to, až strejda vytáhne plásty z úlu, dá je do stroje na výrobu medu a co zbude, nám věnuje. Bylo to jako žvýkačka s tím nejteplejším medem...“

Medování musel být docela zážitek! A na jaké zážitky se můžeme těšit my od vás? Co v následujících měsících připravujete?

„S panem Brouskem nejstarším hrajeme představení Umění milovat. S pražským Nonetem budeme nahrávat melodram Zdeňka Zahradníka Julie. Pro Českou televizi připravuji Vánoční koncert v senátu a také pracuji na vlastním představení na motivy knihy „Andělé v mých vlasech“, kterou napsala mystička Lorna Byrne. Těší mne také velký zájem o CD „Božská komedie“, v divadle mě můžete vidět v představení „Kolumbus a Isabela“.“

Přejeme vám příjemný podzim a hodně sil!

Více se o Gabriele Filippi dozvíte na www.gabrielafilippi.cz.

 

Svatý Martin dnes přijel, naštěstí ne na bílém koni. Pokud to chcete oslavit, inspiraci hledejte v článku: Pečená husa a džbán vína, to pravé na Martina



Autor: Andrea Votrubová | Fotografie: Andrea Votrubová a archiv Gabriely Filippi