Kuchyně je pro spoustu žen klíčovou místností. Jak jste si zařizovala tu svou?

„Vycházela jsem z celého bytu. Dům je postaven v roce 1930 – chtěla jsem, aby v něm zůstalo co nejvíce původního. Zachovala jsem parkety, rámy dveří, kliky... V kuchyni je stará dlažba, která je sice místy popraskaná, ale krásná. Když jsem se sem před 8 lety přestěhovala, přemýšlela jsem, jakou kuchyňskou linku zvolit. Líbila se mi modrá v kombinaci s olší, kterou jsem viděla na nějaké fotce, ale v jiné sestavě. Musela jsem všechno pořádně promyslet – několikrát jsem měnila plány.
Bála jsem se, jak to bude vypadat, až se linka smontuje... Naštěstí mám šikovného truhláře, pana Bauera, který mi k zakoupené sestavě dodělal ještě další vychytávky. Ve stejném stylu mi vyrobil šuplíčky, poličky na kořenky a stůl. Přestože kuchyně byla dotvářená, vypadá harmonicky. Všude musím mít kytičky, obrázky, kamínky. Jsou to „lapače prachu“, ale bez toho by se útulno neudělalo.“

Dnes je moderní „starobylý styl“ - lidé si dotvářejí kuchyni nákupem různých kousků po bleších trzích... Nelákalo Vás také něco takového?

„Ani ne. Maminka mívala kredenc a já si jí dost užila. Navíc jsem lenivější a ráda využívám „moderní vymoženosti“. Chtěla jsem mít keramickou desku... Troubu ve výši mých očí... Místo skříněk šuplíky, kam se věci lépe skládají. Zkrátka moje představa byla, aby kuchyně příliš „nekřičela“ a zapadala do stylu bytu.“

A jak vás napadla modrá barva?

„Modrou mám ráda. Já mám modrou i v koupelně a na WC. Modrá je pro mě spojená s vodou, čistotou... A to, že mám „vodu“ v kuchyni, se mi líbí...“

Jste „vodní znamení“?

„Kdepak. Jsem Lev! A docela typický.“

O lvech se říká, že si hodně potrpí na jídlo. Jak jste na tom s vařením?

„Já v kuchyni moc času netrávím, pro mě je to ztráta času. Obdivuji maminky, které celé dopoledne vařily, pak se to jídlo snědlo a následovalo mytí nádobí. Ráda připravuji jednoduchá jídla, ze kterých není moc nepořádku. Při vaření používám hodně koření a bylinek – třeba tymián, bazalku, oregano, chilli. To mě naučil kolega Karel Černoch. Pro čerstvé koření chodím do Holešovické tržnice a některé si pěstuji sama. Mám vlastní bazalku, pažitku, rozmarýn. Rozmarýn je třeba vynikající při grilování. Když je starší, oddělám z něj ty dlouhé stonky a napichuji na něj špízy. Ono se to masíčko pak hezky provoní zevnitř.“

 

 

Je vidět, že jste gurmán. Grilujete často?

„Grilování mám ráda, protože je to rychlé a dobré. Používám gril Raclette, ale od přátel jsem dostala ještě jeden - lávový. Brzy budu mít narozeniny, tak ho vyzkouším. Jinak jako Lev – jsem masová. Mám ráda kuřecí, vepřové, krůtí nebo hovězí maso. Na grilu dělám špízy, ale i karbanátky, brambory... Miluju dlouhé zelené papriky, které stačí potřít olivovým olejem, ve kterém je naložený česnek, a opéct! Úžasný je i ananas, který se nakrájí na plátky a poté dá na gril.“

Na grilování člověk potřebuje čas. Ten ve všední den moc není – jak to řešíte?

„Hodně si dělám „lesklé saláty“ - tedy zeleninové saláty s balzamikem, olejem a trochou citronové šťávy. Ale mám ráda i zelené saláty s rukolou, polníčkem a aby to bylo trochu barevnější, přihodím trochu kukuřice nebo cherry rajčátka.“

A co třeba taková gruntovní omáčka s knedlíkem?

„Někdy si uvařím svíčkovou nebo kuře na paprice. Ale třeba houskové knedlíky moc nemusím. Bramborové mám ráda. Ale protože mám sestru, která je umí skvěle, vždycky od ní nějaký dostanu. Jinak mám takový svůj receptář, kam si píšu všechny recepty – krok za krokem – a podle toho vařím. Nedávno jsem dělala úžasné ovocné knedlíky z tvarohového těsta. Také tam mám hodně jídel z hub – od karbanátků, polévek, omáček až po nadívané bedly.“

Pocházíte ze Strakonic v Jižních Čechách. Máte nějaký recept, který Vám připomíná dětství?

„Asi jsou to právě ty ovocné knedlíky z tvarohového těsta. Pocházím ze 4 sourozenců, maminka na nás byla sama. Vařila jídla, ze kterých se najedlo hodně lidí - cmundu, bramborové polévky a hodně houbové pokrmy. Maminka byla úžasná – vždycky dokázala z mála udělat hodně. Dnes ji obdivuji, v současné době člověk pořád nakupuje a pořád rozhazuje peníze za jídlo. Dříve se více šetřilo.“

To je pravda, dnes jsme marnotratnější a mlsnější. Máte nějaké zamilované jídlo, na kterém „ujíždíte“?

„Je to nezdravé jídlo. Tatarský nebo lososový biftek. Jednou za čas na něj s přáteli vyrazím. Máme dvě osvědčené restaurace, kde ho dobře umí.“

Dříve ale bylo na biftek embargo.

„To bývalo kvůli „šíleným krávám“. Já jsem ale dost šílená, takže mě to neodradilo.“

A co sladké, to vás neláká?

„Mám takové svoje „perly“ - třeba ovocné koláče, které chutnají jako kynulý koláč, protože místo tuku tam dávám jogurt.“

 

Recept: Rychlý ovocný koláč dle Hanky Křížkové

Připravte si: 2x bílý jogurt /150 g/, 3x polohrubá mouka / do kelímku po jogurtu/, 1x krupice , Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

„Nebo dělávám malé štrůdlíky, takové jednohubky, které plním buď klasicky jablkem, rozinkami a skořicí, nebo tím, co najdu doma. Používám listové těsto z Makra, které je už naporcované na čtverečky. Když přijde návštěva a má na něco chuť, odchlípnu pár čtverečků a naplním je třeba meruňkami nebo povidly, které smíchám s kokosem. Šrůdlíky se dají dělat i naslano, například s nivou. Je to velmi praktické.“

Je naopak něco, co nejíte?

„Když jsem byla malá, neměla jsem ráda špenát, ale teď ho miluju. Moje kamarádka mě naučila zahušťovat ho kokosovým mlékem. Taky moc nemusím houskový knedlík, ale nedávno jsem jedla karlovarský knedlík a ten byl vynikající. Zkrátka já mám k jídlu kladný vztah!“ 



Autor: Andrea Votrubová | Fotografie: Andrea Votrubová a archiv Hanky Křížkové