Vaření je pro někoho koníčkem, pro jiné nepříjemnou součástí běžného života. Jak to vnímáte vy?
„Já to mám tak napůl, protože moje profese je zvláštní v tom, že někdy mám spoustu času a vaření mě baví a někdy zase nestíhám a pak musím využít různé restaurační zařízení nebo dokonce fast foody. Vaření bych koníčkem nenazvala. Přesto, když často jím v restauracích, tak už mám takové to brnění v žaludku, že bych si dala něco z domácí kuchyně. Ale asi bych měla uvést na pravou míru, že nejsem zase tak dobrá kuchařka.“

Klikněte pro větší obrázek!Při vaření upřednostňujete rychlá a jednoduchá jídla, nebo se raději pouštíte do složitějších receptů?
„Já mám nejraději takové ty rychlovky, protože u nás je to tak, že až dopoledne vím, jaký je plán, jestli mám čas na vaření nebo ne. Rychle uvařená jídla jsou pro mě ta nejlepší. Můj muž vždycky říká, že bych mohla soutěžit v rychlosti vaření jídel, protože já se třeba v půl dvanácté rozhodnu, že budu vařit a v půl jedné už jíme dvouchodový oběd.“

Pustíte manžela do kuchyně?
„Já ho tam pustím, ale on se tam moc nedere. On naší kuchyň, přestože už bydlíme pět let, prakticky nezná a když ho nechám doma samotného, tak mi volá, kde jsou skleničky. S naší kuchyní se moc nekamarádí.“

Je nějaký recept, na který si netroufáte?
„Já se nevyhýbám ničemu. Občas se pustím do něčeho nového. Jsou to taková jídla, která by správná hospodyňka měla umět a buďto z toho vznikne něco úplně jiného, nebo se to nepodaří vůbec. Nedávno jsem dělala bramborové knedlíky a bylo to něco tak nepopsatelného, že opravdu skončily v koši.“

Klikněte pro větší obrázek!A naopak, na co jste ve svém kuchařském umění opravdu hrdá?
„Mám jeden recept od bývalé tchýně, na který jsem v podstatě ulovila nynějšího manžela. Jsou to francouzské brambory, které dělám na pánvi. Mě chutnají a někdy, když už jsme je dlouho neměli, mám pocit, že bych je měla udělat, abychom si vzpomněli na naše začátky.“

Vaříte z pytlíku?
„Snažím se nevařit z pytlíku, ale když je velký hlad a doma není nic připraveného, tak mám pytlíkové polívky. Jsou dobré a opravdu rychlé.“

Před pěti lety jste se s manželem stěhovali do nového domu v Uhříněvsi. Zařídila jste si kuchyň svých snů?
„Já už jsem se stěhovala poněkolikáté, takže s kuchyní už jsem zkušenosti měla. Nevím, jestli tahle kuchyň je zrovna kuchyň mých snů, ale je pravda, že se mi líbí a cítím se v ní dobře. Projektanti mě přemluvili, abych si nechala dát vyšší linku, což je v současné době trendem. Na to jsem si dlouho nemohla zvyknout, protože přece jen nejsem tak vysoká, a tak se mi zdálo, že mám ruce hodně vysoko, když něco dělám. Nicméně jsem si zvykla a musím říct, že jsem s kuchyní velmi spokojená. Jen si jí teď malinko dodělávám, aby byla opravdu podle mých snů. Třeba tam mám mikrovlnnou troubu, která je bílá a všechno ostatní je v nerezu, takže si budu kupovat mikrovlnku novou.“

Která zkušenost s předchozími kuchyněmi byla pro vás nejcennější?
„Vždy jsem toužila po tom, abych měla kuchyň postavenou tak, abych měla dřez pod oknem. Ať při té nepříjemné práci, kterou je pro mě mytí nádobí, koukám někam do zeleně. To jsem si vysnila a nechala udělat v předchozím domečku a musím říct, že to vůbec nebyla dobrá volba. Už bych to nechtěla, protože když pouštíte teplou vodu, okno se zapaří. Také musíte myslet na to, jak vysoká je baterie u dřezu, protože pak se může stát, že vám to okno nejde otevřít, což se stalo mě.“

Klikněte pro větší obrázek!Zpěv je vaší prací, ale zároveň i koníčkem. Zpíváte si i při vaření?
„Nezpívám. Pořídila jsem si do kuchyně televizi, tu si pouštím, ať je tam cokoliv. Když jde něco zajímavého, tak se na to kouknu. Když ne, tak mi slouží jen jako kulisa. Ale při vaření si nezpívám, ani neposlouchám muziku, tím že se hudbou živím, tak je pro mě nejlepší muzikou ticho.“

Nedávno vám vyšlo nové album. Stíhala jste nahrávat i vařit?
„Poslední dobou dělám desky jinak. Dříve jsem se zavřela do studia na čtrnáct dní a nahrávala. Teď už materiál sbírám postupně a pak se dává jen nějakým způsobem dohromady. Spíš mi zabírá čas vydavatelská činnost, na kterou jsem se dala. Měsíc před vydáním jsem seděla u počítače a vybírala fotografie, kontrolovala grafiku… U toho se dá vařit, ale ne každý den.“

Text: Lenka Doležalová
Foto: Proficlanky.cz