Pravidelně snídáte – to by z vás měli nutriční terapeuté radost! Spousta lidí naopak ráno jídlo šidí a pak to dohání během dne...

„Je to takový náš rituál. Každé ráno – pokud nejedeme za prací – si společně s manželem dáme snídani. Manžel, jak je starší, tak se brzy budí. Proto jde ven, nakoupí tisk, čerstvé pečivo... Do obchodů chodí pěšky a to mu těch 40 minut zabere. Já mezitím procitnu, prostřu stůl, připravím kafe... Pak přijde Ivo, dáme si spolu snídani. On si přečte jedny noviny, já druhé...“

Jste kafař?

„Ano, ale takový zvláštní. Ráno do tohoto příšerného přístroje – kávovaru – udělám kafe. Pak si ho naliji do hrníčku v poměru – jedna čtvrtina kávy, tři čtvrtiny mléka. Je to tedy spíš takové mléčné kafe. A s tímhle kafíčkem chodím celé dopoledne. Občas si ho někde zapomenu a ono vystydne. Můj manžel nesnáší, když pak po mně nachází hrnky s vystydlou kávou.“

Slyšela jsem, že kvůli postavě dodržujete určité stravovací návyky...

„Ráno vždy posnídám, po poledni se naobědvám a pak už nejím a když už, tak velmi malinko. Kamarádi nás kolikrát zvou na večeři, já ale do restaurace večer nechodím. Jsem zvyklá jít spát s prázdným žaludkem. A tak to mám deset let. Ale když mám hodně práce a „padám na pusu“, tak si samozřejmě něco dám. Před vystoupením vždy ale jen lehčí oběd, protože z hladu se lépe zpívá...“

Když už večer nic nejíte, tak to si na oběd musíte dopřát něco „pořádného“ k jídlu...

„Mám ráda maso a polévky. Nejraději vývarové. Já to miluji a mám pár takových receptů, které dělám. Třeba rychlou polévku z kuřecích prsíček:

 

Recept: Rychlá polévka z kuřecích prsíček dle Heidi Janků

Připravte si: 1 menší kuřecí prsíčko nakrájené na malé kousky, 1 - 2 mrkve nakrájené na kostičky, 1 - 2 brambory nakrájené na kousky, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

Podle toho, co říkáte, tak mi ale připadá, že nejste typ na složité recepty...

„Já mám ráda takové ty recepty šup-šup. Čas nám utíká hrozně rychle a není důvod, proč bych ho měla strávit vařením...“

Ale co na to říká manžel? Máte podobné chutě?

„Ani ne. Manžel má rád úplně něco jiného, než já. On třeba maso nemusí vůbec, zato miluje omáčky. Když se ho zeptám, co chce na oběd, řekne třeba koprovou omáčku. Já si k ní dám maso, on vajíčko a oba jsme spokojeni. Když zase uvařím něco, co strašně chutná manželovi, sním toho polovinu. Dnes jsem třeba dělala lečo, které Ivo moc rád. Dala jsem si jen trošku a manžel ho pak dojídal.“

 

 

To jste tedy obětavá žena!

„Ani ne, snažím se většinou o kompromis. Manžel si třeba potrpí na buchty. Já kdybych si měla vybrat maso nebo buchty, tak dám přednost masu. Ale občas manželovi udělám radost a nějaký koláč upeču. Mám pár rychlých receptů na piškotové těsto. Přiznám se ale, že mě pečení moc nebaví.“

A když chcete udělat radost sama sobě?

„Já jsem na maso a na uzeniny. Kupuji si francouzské šunky od kosti nebo španělské salámy s pepřem. Když mě večer honí mlsná, nakrájím si uzeniny na milimetrové kousky a pak je ujídám u televize.“

To jste docela labužník...

„Jsem. A spousta lidí to o mě ví. Jeden z mých fanoušků pracuje ve známém potravinovém řetězci a na vystoupení mi místo květin nosí salámy... Jinak se musím přiznat, že občas nakupuji zbytečně moc potravin, které skladuji půl roku v mrazáku a pak vyhodím. Je to plýtvání, když si vzpomenu na babičky, které zužitkovaly všechno, co měly doma... Ale i to se mi občas povede.“

Vaše kuchyně na mě působí, jako by byla trochu v anglickém venkovském stylu...

„S manželem jsme chtěli nadčasovou, prostornou a funkční kuchyň. Kuchyňskou linku nám vyrobila firma na míru. Vybrali jsme si barvu třešňového dřeva, které na mě působí uklidňujícím dojmem. Po letech jsme se ale rozhodli, že k ní ještě necháme vyrobit pultík, aby bylo více místa. Naštěstí firma, která nám kuchyň vyráběla, měla ještě stejné desky a dřevo, takže to vypadá, jako by tu byl ten pultík odjakživa. Já jsem taková veverka a všechno skladuji. Pořád dostávám nějaké firemní hrníčky a předměty. Byla jsem vychovávaná, že darované věci nemám vyhazovat, takže u nás jsou plné skříně. Schováváme tu ještě hrníčky a nádobí, které jsme si s manželem přinesli z bývalých domácností – Ivo tu má dokonce skleničky po jeho babičce, které jsou cejchovány švabachem... A protože nádobí nerozbíjím, potřebuji na ně místo...“

Každá hospodyňka a kuchařka má v kuchyni nějakého „oblíbeného pomocníka“, který ji usnadňuje práci. Jakého máte vy?

„Mám hned dva. Jedním je centrální vysavač. Tehdy, když se dostavoval náš dům, známí nám ho doporučili. Ono to funguje tak, že máte hadici od vysavače, kterou v případě potřeby napojíte do zdi a vysáváte, aniž byste za sebou táhla celý ten přístroj. V garáži je pytel s vysátým odpadem, který se tak jednou, dvakrát do měsíce vymění. V kuchyni stačí, když špínu nametu před otvor s centrálním vysavačem a hned je čisto.
Druhým mým pomocníkem je myčka. Nesnáším totiž mytí nádobí. Když ve Fulneku vyráběli v licenci první myčky nádobí, já jsem byla jejich první zákazník.“



Autor: Andrea Votrubová | Fotografie: Andrea Votrubová