Koupila jste si byt v Praze, který se nyní rekonstruuje. Máte představu, jak by měla vypadat vaše kuchyň?

„Já jsem ze staré školy. Asi by se mi nelíbila moderní linka, protože mi přijde chladná. Ale rustikální kuchyň bych také nechtěla. V Ikea jsem zakoupila spodek linky, který mi připadal sympatický. Vršek si udělám sama, jako takovou svou sochu – bude ze starých skříněk. Jak jsem malá, měla jsem vždycky problém, že jsem nahoru nedosáhla. Teď si to můžu udělat podle svého.“

To jste docela odvážná! Spousta lidí si koupí hotovou kuchyň a už s tím nechce mít další práci...

„Zařizování bytu je tvořivé. Ale se spotřebiči experimentovat nebudu. Chci takové, které vydrží pár let. Potřebuji myčku - bude to moje první myčka v životě. Dopřála jsem si ji až těsně před šedesátkou. A další věc, po které toužím, je trouba se samočisticím systémem. Na vaření mi stačí plynový dvouvařič a elektrický stolní gril.“

Stolní gril?

„Ano. Dělám na něm spoustu věcí. Je z teflonu, takže můžu vařit bez tuku. Když to na mě přijde, položím ho vedle plynového sporáku a udělám si na něm třeba steak nebo grilovanou zeleninu. Zkoušela jsem i volské oko.“

Úžasně jste zhubla. Tomu předcházela asi změna životního stylu. Jak se teď stravujete?

„Už nejím všechno, na co mám chuť, to bych se neunesla. Pokud vařím, tak jedině čerstvé jídlo z čerstvé zeleniny, grilované maso a ryby. Občas pozvu na jídlo přátele a těm udělám třeba klasickou svíčkovou. Sama ale dávám přednost ovoci, salátům a dobrým sýrům. Takový dobrý sýr a hroznové víno nebo nakrájená broskev, to je úžasná večeře! Jednou za týden si udělám dobrého lososa, ale jím ho bez přílohy.“


Říkala jste, že si potrpíte na čerstvé potraviny. Řešíte i jejich původ a bio kvalitu?

„Neřeším. Klidně nakupuji v supermarketu. Ale i tam se dají koupit třeba dobré sýry. Já mám ze všeho nejraději ty francouzské, obzvláště kozí nebo sýr s brusinkami, to je můj nejoblíbenější. Při vaření hodně používám bylinky. Pěstuji si je sama. Každé jaro si zasadím do samozavlažovacích truhlíků petržel, pažitku, bazalku, tymián, šalvěj a rozmarýn. Jinak z koření mám ráda citronový pepř a muškátový květ i oříšek. Hodí se k zelenině, ale i do zapékaných jídel.“

 

 

Jíte zdravě. Ale podle toho, jak mluvíte o sýrech, určitě si čas od času dopřejete... Jaká kuchyně nebo jídlo vám voní?

„Mám ráda arabskou kuchyni, ta mi přijde neobvykle voňavá a strašně mi chutná. Jednou jsem byla v Paříži a tam je spousta arabských bister s různými dobrotami, které si můžete odnést domů. Když jsem se vrátila do Čech, našla jsem si pár arabských receptů a zkoušela podle nich vařit. Dělala jsem domácí falafel a dodnes si ráda připravuji kuskus se zeleninou.“

 


Recept: Míchaný salát s kuskusem dle Jitky Smutné

Připravte si: 1 svazek petrželky, 1 stroužek česneku, 300 g rajčete, 1 červená paprika, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

A co česká kuchyně? Říkala jste, že přátelům vaříte svíčkovou...

„Víte, já nemám ráda mastná jídla, proto moc nemusím omáčky, kde se tuk sráží v rohu talíře. Jím věci bez příloh a třeba takový knedlík jsem neměla čtyři nebo pět let. Vždycky jsem milovala brambory, ale naučila jsem se je jíst jako každou jinou zeleninu, ve stejném množství. Dám si třeba dva kousky brambor, k tomu grilovanou petržel a cuketu. V poslední době hodně pracuji – hraji v divadle ABC dvacet představení měsíčně, hostuji v jiných divadlech a natáčím seriál Cesty domů, takže často jím v divadelním klubu, kde už si zvykli, že si objednávám jídla bez příloh. Vybírám si ta, která jsou lehká.“

Máte s jídlem spojený nějaký rituál?

„Spíš zvyk. Čas od času, tak jednou za měsíc, si zajdu do drahé restaurace na jídlo. Je to pro mě vždycky příjemná změna. Dám si k jídlu dobré bílé víno (mám ráda německý ryzlink).“

Máte nějakou oblíbenou restauraci?

„Nemám. Většinou si vybírám náhodně, chci zkusit něco nového. Asi před měsícem jsem byla v jedné ostravské restauraci a byla jsem moc spokojená. Kromě arabské mám také ráda mexickou kuchyni. Na tu si zajdu k profesionálům, protože bych ji asi sama nezvládla.“

Když už mluvíte o restauracích – jíst venku je někdy sázka do loterie. Stala se vám v restauraci nějaká komická příhoda?

„Na jednu si velmi dobře pamatuji. Tehdy jsem byla v Paříži a číšník mi nabídl alsaskou specialitu. Donesli mi vařenou hlávku zelí, u ní se krčila jedna brambora, kus celeru, jedna mrkev a kusanec hovězího žebra, hodně prorostlého. Musím říct, že jsem si přitom vzpomněla na babičku, která vařívala hovězí vývar, a zatímco my jsme pak jedli čirou polévku s játrovými knedlíčky, ona stávala u linky a s chutí pojídala polévkovou zeleninu z cedníku. Tuhle alsaskou večeři jsem si moc neužila a záviděla jsem kolegům, kteří si dali mého milovaného lososa.“



Autor: Andrea Votrubová | Fotografie: Archiv TV Prima