Vaříte ráda?

„Samozřejmě. Pro své čtyři děti jsem se v životě navařila skutečně hodně a navíc to bylo moje řemeslo. Jsem ale takový rychlovařič. Mám ráda všechno rychle za sebou. Nejsem »tintílek«, který se se vším patlá, a nepoužívám ani kuchařské knihy, protože normy a recepty mám v hlavě. Vařím ale ráda, když je hodně lidí. Když se sejde rodina a přátelé, tak mě to neskutečně těší. Hlavně když vidím, jak jim chutná.“

Co ráda vaříte?

Klikněte pro větší obrázek!„Pro hodně lidí nejraději guláš. Je to klasika a hlavně je výborný. Dokonce se o mně říká, že jsem trošku mistrová přes guláše, protože ho dělám trošku jinak. Můj guláš musí mít hodně červenou barvu. Základem je cibulka, která musí vypadat, že se za dvě vteřiny začne pálit. Má být hnědá až tmavě hnědá, pak se posype sladkou paprikou, rychle zalije, čímž se připraví výborný základ. Velmi důležité je samozřejmě i dobré maso. Nepoužívám kližku ani zadní, ale dobré přední maso. Pak následuje česnek a majoránka, která tomu dá zvláštní šmrnc. Omáčku zahušťuji klasickým kváskem, který nesmí být ani řídký, ani hustý. Ono to sice vypadá jednoduše, je to nejklasičtější jídlo, jaké může být, ale dobře připravený guláš může být i delikatesa. Dá se jíst s knedlíkem, chlebem, špagetami i s rýží.“

Jste čarodějka. Používáte při vaření bylinky?

„Jedině bylinky. Vaříme nejenom nápoje lásky, ochucujeme jídlo, aby účinkovalo jako afrodiziakum, ale připravujeme i jídla, která navozují pohodu. A stejně jako bylinky používáme vůně. Třeba taková sedmikráska přidaná do pokrmu dokáže zázraky. Sedmikrásky nenosí své jméno zbytečně – omlazují a dodávají krásu, ale také v sobě nosí obrovské přátelství. Přátelská je také třeba bazalka, která uklidňuje spory.“

Každá bylinka má tedy nějakou vlastnost?

„Přesně tak. Léčivá síla bylin je neoddiskutovatelná, my je ale využíváme jejich jinou magickou sílu. Síla přírody je neskutečná.“

Klikněte pro větší obrázek!  Klikněte pro větší obrázek!

Vaše kuchyň je úplně obyčejná. Nechtěla jste ji někdy vylepšit?

„To je svízel. V kuchyni jsem velmi konzervativní, nemám ani myčku. Mám naučené pohyby, které zkrátka nechci měnit. Moje kuchyň je civilní, skromná, mám moderní sporák s keramickou deskou, ale novotám otevřená nejsem. To zřejmě souvisí i s mým technickým vnímáním, které končí u věšáku na klobouky. Než bych se něco složitě učila, tak to udělám tak, jak to umím. Jediné, co používám, je mikrovlnná trouba. Ze všeho nejraději vařím na chalupě, kde jsem si nechala znovu postavit kachlová kamna. Upéct buchty nebo kachnu v troubě, kde se topí dřevem, je až neskutečné.“


Text a foto: Jana Abelson Tržilová