Koukám, že malý Matýsek si vaření oblíbil – v plastové nádobce si tvoří svou „polévku“ z různého koření... Vaříte takto spolu každý den?

„Nevařím každý den. Jenom když jsem s Máťou doma. Deset minut od nás bydlí babička, ke které občas chodíváme na obědy. Vždy napíše, co má dobrého a jestli nechceme přijet. Někdy jí zase zveme na jídlo k nám, takže běžně vařím pro dva nebo pro tři...“

Tak to má Matýsek docela dobrou domácí stravu...

„To ano, ale někdy vyrazíme s Máťou ven a jíme třeba ve městě. Jsem zastánce toho, že by neměl být v ničem stereotyp. Navíc dnes není problém objednat v restauraci dětská meníčka.“

Problém dětí ale často bývá, že moc nejedí nebo jsou vybíravé...

„S Matýskem se na jídle většinou shodneme. Jí všechno kromě rozinek – a to má asi po mně. Jinak miluje halušky, knedlíky a omáčky. Obzvláště tu hrachovou...“

Hrachovou omáčku? Přiznám se, že ji neznám.

„Já ji moc nedělám. Je to specialita mojí mámy. Děti mají „hrachovku“ rády, protože v omáčce jsou kuličky hrášku a to je baví. Omáčka není náročná na přípravu. Stačí na pánvi rozehřát lžičku másla (moje máma dělá všechny omáčky na másle) a trochu zelené petrželové natě. Pak se přidá konzerva hrachu, půlka lžičky Vegety, jedna polévková lžíce mletého cukru (pokud se používá krystalový cukr, tak se dává jen půlka lžíce). Pak se vše zahustí máslovou jíškou a podle chuti přisolí nebo pocukruje. Výborná je k tomu pečená krkovice s knedlíkem.“

Jak je vidět, vaše maminka je odbornicí na omáčky. A co vaříte vy?

„Máte pravdu, omáčky jsou maminčinou doménou. Já vařím spíš lehčí jídla, jako třeba maso s bramborem, zapečenou rybu se smetanou, kuře na paprice, rizoto, špagety, lasagne... Na to zase jezdí mamka k nám.“

Máte kuchyňský kout spojený s obývacím pokojem, což je dnes moderní. Podle čeho jste si vybírala kuchyňskou linku?

„S kuchyňskou linkou mi radil kamarád, který ji pro mě vyráběl. Vždycky se mi líbilo dřevo, ale po špatné zkušenosti bych dřevěnou kuchyň už nechtěla. Podle mě je velmi nepraktická. Mívali jsme ji s bývalým manželem a byl to horor – linka se prohýbala a každá šmouha na ní byla vidět. Proto jsem v tomto případě vybrala moderní lesklý laminát s chromem. Je to super materiál na údržbu. Když Máťa něco upatlá, setřu to vlhkým hadříkem a je pohoda.“

 

 

A proč jste zvolila zrovna bílou barvu?

„Ještě před třemi lety se mi líbila červená kuchyň. Jenže pak jsem zvažovala, jestli mi barva nebude za deset let vadit... Nakonec jsem vybrala bílou. Mám ji ráda, obzvláště v kombinaci s nějakým odstínem, kdy nepůsobí nemocničně. U bílé kuchyně je výhoda, že ji můžu dolaďovat různými doplňky. Když mě přestane bavit, změním závěsy a doplňky a je zase jiná.“

Jaké doplňky máte ráda?

„Mám ráda designové věci – žádnou přeplácanost, ale čisté linie. Nejsem typ na starožitnosti, dávám přednost modernějším věcem, které ale působí útulně. Líbí se mi hezké spotřebiče, jako je třeba tato rychlovarná konev DéLonghi. Poprvé jsem ji viděla u známých, pak jsem si jí všimla v obchodním domě Kika, ale zdála se mi dost drahá. Nakonec jsem si jí pořídila a nelituju. Mám ji tři roky, je rychlá, nerezaví a nedělá se v ní vodní kámen...„

Je něco, na co si při vaření ještě potrpíte?

„Miluju grilování. Začínám s prvním teplem, když je venku alespoň patnáct stupňů nad nulou a svítí sluníčko. Griluji krkovici, panenku nebo kuřecí maso. Nemám ale ráda suché maso, takže z kuřete kupuju jenom stehna. Výborná je i grilovaná zelenina, jako třeba cuketa nebo lilek... Na grilování se mi líbí, že je to taková společenská událost, kdy se můžu vidět s rodinou nebo přáteli a společně s nimi si užít dobré jídlo.“

Měla byste nějaký recept na „grilovanou dobrotu“, který byste mohla poskytnout našim čtenářům?

„Mám jich víc, ale tak třeba tento:

 

Recept: Grilovaná krkovice podle Libušky Vojtkové

Připravte si: vepřová krkovice, olej, grilovací koření, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...



Autor: Andrea Votrubová | Fotografie: Andrea Votrubová