Začnu trochu zeširoka - jel byste ještě na olympiádu? I do Číny?

Určitě bych jel. Abych se tam utkal s mými kamarády a jel bych, i kdyby to bylo třeba na Kubě, protože bych jel na řeku závodit. Myšlenka olympismu je mi úplně cizí. Nevím, co to je: „Hlavní je se zúčastnit, ne vyhrát“. Já to vnímám opačně. Jel bych hlavně vyhrát. Ta novodobá olympiáda je především o sportu, nemá to myslím nic společného s lidskými právy. V Řecku, kde olympiáda vznikla, se po dobu jejího trvání nesmělo válčit v zemích sportovců, kteří se jí účastnili, to je pravda. Sport je vlastně taky boj, vždycky jde o zápas s tím rozdílem, že by nemělo dojít k žádnému zranění nebo dokonce zabití protihráče. Nikdy jsem sport nespojoval s ničím dalším, například politikou nebo protesty. Mám názor na to, co se v těch zemích děje, ale sport je o tom, porazit kamarády. Sportovci jsou normální lidé, kteří nemusí být poplatní režimu ani politickému systému jejich země.

Klikněte pro větší obrázek!A sportujete ještě?

Ne. Vůbec. V roce 2000 jsem položil pádlo, loď jsem prodal, všeho jsem se zbavil. Jako to ve filmu Takoví normální zabijáci udělají dva hlavní protagonisté. Zbavil jsem se minulosti a obrazně řečeno odložil jsem pádlo a oblékl si lékařský plášť. Tlustá čára, je to minulost, už bych se k tomu nevrátil.

Nestýská se vám?

Vůbec. Nezajímají mne ani moc výsledky druhých, jen velmi minimálně sleduji výsledky kánoistických závodů na internetu, protože ty lidi znám. A jestli hrajeme Euro nebo nějaké mistrovství světa mě vůbec nezajímá.

Jak jste na tom s životosprávou? Jíte zdravě?

Pravidelně jím, když jsem v práci. Chodím tady do jídelny, máme výběr ze čtyř jídel, jedna varianta je vždycky vegetariánská nebo dietní. Vybírám si vždycky hovězí. A zdravě? Já vlastně nevím, co to je »zdravě«.

Třeba co říkáte na fenomén biopotravin, na jejich vzrůstající oblíbenost?

Vůbec nevím, o čem mluvíte, nevím, co to je. Já si nemyslím, že výrobky s nápisem Bio jsou jiné než ty, které ten nápis nemají. To máte jako vodu. Buď si koupíte vodu z ledovce Evian nebo pijete tu z vodovodu. Jde o reklamu. Nebo když si koupíte Paralen a Coldrex. Budou vám tvrdit, že když si koupíte Coldrex, tak vám pomůže lépe a budete zdravější. Aby se člověk stravoval opravdu nezdravě, musel by jíst tak patnáct knedlíků a deset vajíček, pak se dívat na televizi a k tomu jíst sladkosti horem dolem a vůbec se nehýbat. Dříve to bylo tak, že se lidé normálně přejedli – bylo běžné jíst příležitostně klidně hodně masa i vnitřnosti. A lidé nevypadali tak, jako dneska. Lidé si dneska kupují všechno „low fat“, „no fat“, „nula procent tuku“, „žádný cukr“ a podobné věci a stejně mají minimálně nadváhu. A to není proto, že by to jídlo bylo špatné, ale prostě firmy se předhánějí a nálepka „bez tuku“ je prostě blbost. Takže je v podstatě jedno, co jíte. To, co člověku vadí, je celý ten životní styl, který se netýká stravy, ale toho, že nic neděláte. Nedostatku pohybu. V jídle problém nevidím.

Klikněte pro větší obrázek!  Klikněte pro větší obrázek!

A vy se tedy hýbete jak?

Já právě nijak moc. Je pravda, že toho ale taky moc nesním. Nehlídám se a jím všechno. Vstávám poměrně brzy, kolem šesté. Ráno ale nesnídám. V práci si dám dvě tři kafe, jednu koblihu, pak normálně oběd, večer jak kdy... A co se pohybu týče, mám tři malé děti a teď začínáme trochu jezdit na kole, je kolem nich taky pořád běhání. Není to tak, že bych přijel domů a sedl si k televizi. My vůbec televizi nemáme. Mám zahradu, tam se rýpu pořád.

Vaříte?

Co já tak vařím... Párky (smích), ale ty se ohřívají. Vařím polévky. Ze všeho. Zeleninové, různé vývary... Jsem polévkový člověk. Na zahrádce mám snad všechny bylinky, které existují, ty právě do polévek používám. Ale zeleninu ani ovoce nepěstuji, je to okrasná zahrada.

Klikněte pro větší obrázek!A oblíbené jídlo?

Mám moc rád rýži. A to zmíněné hovězí – na grilu i na pánvi. Nebo třeba vepřové maso s ovocem. Zapékané maso s jablky nebo se švestkami, prostě tahle kombinace mi chutná. Pak roštěnky na smetaně s brusinkami... Bylo by toho hodně, co mám rád.

A mezinárodní kuchyně? Zmínil jste rýži, takže Asie?

To mám rád. Čína, rýže, zelenina... Ale taky třeba těstoviny. Mám moc rád listový špenát. Ale s tou rýží je to zajímavé. Byl jsem na závodech v Japonsku a tam si na snídani k čaji dají rýži. Pak si ji dají k obědu a k večeři. Udělají si třeba z té rýže koule, vloží je do termosky, do druhé termosky dají zelený čas a jdou někam na celý den. To mne zaujalo.

A co třeba ostrá jídla?

Na indické a thajské kuchyni, která je hodně pálivá, si já osobně moc nepochutnám.

Byli jste na dovolené? Jak se obvykle stravujete?

Nebyli. Mě dovolená nebaví. Před revolucí jako mladý jsem byl v NDR s rodiči na dovolené pod stanem někde v kempu, tam jsme si vařili sami. Nikdy jsem ale třeba ještě nebyl u Středozemního moře, protože já moře nemám rád, takže například do Chorvatska prostě nepojedu. Na pláž kvůli dětem asi někam vyrazíme, ale určitě bude písčitá, ne kamenitá.

Klikněte pro větší obrázek!Jaký máte vztah k alkoholu?

Alkohol, to je metla lidstva. Alkohol piji, je to droga. Drogy dělají člověku příjemně, ale nic se nesmí přehánět. Na alkoholu je nejzajímavější ta látka, která vám udělá v mozku tu příjemnou náladu. To vám nealkoholické pivo prostě neudělá. Nebo i třeba po deci vína už máte v hlavě ten pocit opojení, takže pití alkoholu podle mne není o samotné chuti toho nápoje, ale o tom pocitu, který vyvolává. A jestli někdo tvrdí, že alkohol pije jen proto, že mu chutná, tak lže.

A třeba destiláty?

Ne, to vůbec. Rád si přečtu něco zajímavého o výrobě whisky. Pak dostanu chuť to třeba vyzkoušet a dám si, ale moc mi nechutná. Je na mě moc silná. V hlavě to pak je stejné jako po každém jiném alkoholu. Nejvíc mám rád červené víno. Piva je zase příliš velké množství.

Vedete děti ke sportu?

Jsou ještě malé, mají pět, tři a rok a půl, ale jezdíme na kole, lyžujeme, chodíme do bazénu. Máme doma třeba klavír, takže jistě se budou věnovat i tomu.

A vaříte jim?

To spíš manželka. Mají hodně těstoviny. Nemá cenu jim vařit klasické jídlo, jehož příprava trvá hodinu a půl. Oni to prostě nejedí. Vůbec. Maso vám hodí na hlavu. Nejlepší jsou pro ně jídla, která mohou vystydnout a pak je můžete zase ohřát.

Klikněte pro větší obrázek!Setkáte se u jídla?

Ten model jako ze starých filmů, když se sejde rodina o všech šesti dětech u stolu a pak se jí a pije, tak to u nás moc není. Výjimečně o víkendu. Snažíme se jíst dohromady, ale je to problém.

Máte doma vaši „vysněnou“ kuchyni?

Nemám. Ta by stála třeba půl milionu. Myčku nemáme, ale mě osobně mytí nádobí nevadí. Profi kuchyně stojí dost peněz, takže časem.

A jaká je představa?

Aby byla hodně jednoduchá. Velký stůl pro hodně lidí a šuplíky. Hodně šuplíků (směje se).

Na závěr otázka týkající se vašeho vaření v kuchyni Vojenské nemocnice – jak to probíhá?

Jednou za měsíc má vždycky každý lékař službu i v nemocniční kuchyni. Lékaři u nás prostě musejí mít představu o tom, jak se vaří pro velké množství lidí, kdyby se vyjíždělo na nějakou záchrannou akci do zahraničí. Měli jste štěstí, že jste mě zastihli přímo „v akci“.

Text: Ivana Skokanová
Foto: http://www.mojereklama.cz/