Narodila jste se v době, kdy role žen a mužů v manželství byly tradiční. Ženy se staraly o domácnost, muži vydělávali peníze. Proto byly dívky od mala vedeny k tomu, aby se dokázaly postarat o druhé. Byl to i váš případ? Kdo vás třeba naučil vařit?

Vařit mě naučila moje maminka. Byly jsme tři děti – moji bratři byli o 4 a 5 let starší a studovali. Samozřejmě že tatínkův úřednický plat nestačil, a tak maminka, která byla vyučená dámskou krejčovou ještě u starého pana Rosenbauma, si přivydělávala tím, že celé naší rozvětvené rodině a známým šila. Já jsem tím pádem musela maminku zastoupit v kuchyni. Když jsem přišla ze školy, maminka už měla připravené pokyny.

Pamatujete si na své první jídlo, které jste uvařila?

Moje první jídlo pod maminčiným dohledem byl guláš, který se mě nakonec velice povedl. Maminka ho ochutnala a byla spokojená. A kluci, když přišli ze školy domů, byli z mého prvního guláše tak nadšení, že prohlásili: „Už se můžeš vdávat. Tvůj mužský by tě už kvůli vaření nevyhodil.“

To byla tedy poklona!

Byla. Pak jsem dělala různé polévky. Pustila jsem se i do ptáčků a do svíčkové. Ale stejně nejlehčí bylo dát péct maso do trouby.

A zkoušela jste také péct zákusky?

Pekla jsem buchty – to jsem zdědila po babičce. Moje dcera také radši peče koláče a buchty, což já už teď moc ne.

A to vám sladké už nic neříká?

Co mám zvýšený cukr a zjistili mi tu stařeckou cukrovku, tak najednou miluji sladké. Ale celý život pro mě cukrárny nemusely existovat. Teď neodolám a koláček si občas koupím.

Takže asi už nepečete. A co vás maminka ještě naučila?

Od maminky jsem se naučila neplýtvat jídlem. Co bylo na talíři, to se snědlo. Vyrůstala jsem ve válce, kdy jídla byl nedostatek. Naštěstí tatínek dokázal přivézt z Moravy kousek toho špeku nebo sádla a maminka uměla i z mála surovin udělat dobrou polívku. Vařívala klasická česká jídla, když třeba dělala bramborový guláš, dala tam i jeden párek, aby to mělo vůni a chuť. Dovedla využít každého jídla. Když byl kousek tučného masa, udělala škvarky, z tvrdšího chleba pekla topinky, k topinkám se udělal dobrý čaj ze šípků (za války spousta lidí chodila na podzim sbírat šípky na čaj).

U vás v rodině se jedlo velmi skromně. Dnešnímu člověku to zní až neuvěřitelně. Potraviny jsou sice drahé, ale většina lidí jich stejně část nesní a vyhodí.

Mně to dnes připadá, že ti, co vaří v kuchařských televizních show, nedělají vůbec laciná jídla. Všechno se tam zalévá drahým vínem, dělají se drahá masa – panenka nebo svíčková. Já vařím jinak. Když něco dělám ve větším množství, tak dám třeba zbytek polévky do zavařovací sklenice, uzavřu šroubovacím víčkem, nechám vychladit a uložím do lednice. A pak tu polévku jím třeba až třetí den. Je naprosto čerstvá! A podobně nakládám i s ostatními jídly.

Takže si děláte zásoby jídla dopředu. Navaříte velký kotel jídla a pak ho jíte několik dní?

Ano. Nebo zjistím, co lednička dá, a ze zbytků udělám jídlo. Vařím různé polévky, omáčky nebo jídla typu „selská omeleta“.

A co polévky? Při jejich přípravě se dá spousta potravin zužitkovat...

Mám polévky moc ráda, a tak dělám kuřecí, slepičí, hovězí, zeleninové. Dávám do nich nudličky, ale co je důležité – polévka musí být plná různé zeleniny.

Slyšela jsem, že byste chtěla vydat kuchařku levných receptů. Je to pravda?

Ano, ale bude to spíš takový sešítek, protože jídel ze zbytkových produktů zase tolik není. Většinou to ale budou jídla ze staré české kuchyně.

Jenže nejen zbytky živ je člověk. Jaká jídla vám chutnají?

Já jsem v Jugoslávii od naší vzdálené příbuzné získala recept na Sataráš.

Recept: Sataráš podle Miriam Kantorkové

Připravte si: 4 velké cibule, 1 kg masa (ramínka nebo libovějšího plecka), 6-7 zelených paprik, 8 rajčat, olej, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

Co u vás v kuchyni nesmí nikdy chybět?

Cibule, česnek, základní koření, což je kmín, pepř, sladká a pálivá paprika, nové koření, směs na divočinu, bobkový list, česneková sůl... A také zelenina, kterou používám výhradně čerstvou – mrkev, celer, petržel, kedlubna, špenát, brokolice, kysané zelí. Také používám různé natě – celerovou, petrželovou, libeček a šnytlík.

Co je naopak u vás v kuchyni tabu?

Nepoužívám žádné umělé tuky, ale živočišné tuky – máslo, méně sádla. Také kupuji řepkový olej, který je proti cukrovce.

A co maso? Kterému dáváte přednost?

Vzhledem k tomu, že jsme všežravci, jíme veškerá masa, včetně divočiny. Samozřejmě nesmějí chybět ani různé druhy ryb. Můj bratr je lékař a tvrdí, že masovou bílkovinu ničím nenahradíte, je důležitá na stavbu kostí. Ale když je vepřo knedlo zelo, uvaříme si i dobrý knedlík, bramborový i houskový.

Máte nějaké jídlo a pití, které vám dělá radost?

Mám ráda mléko, ale zase nemusím mít jogurty a tvarohy. Jsem schopná vypít jeden litr mléka za večer. A co mi dělá radost? Jednou za čas si v restauraci dám tatarský biftek a k tomu dobré pivínko.



Autor: Vanda Novotná | Fotografie: Vanda Novotná, archiv TV Nova