Petr Vágner: „Na kachnu s knedlíkem a zelím nedám dopustit.“

Petře, jak často dáváte přednost restauraci před domácí stravou?

„Obojí mám rád a vzhledem k pracovnímu vytížení to střídám tak půl na půl. Když jsem doma s rodinou, tak si vaříme podle momentální chuti, většinou rychlovky s jednoduchým postupem, i když manželka se jako výborná kuchařka občas pustí i do složitějších receptů. Restaurace ale taky navštěvuji poměrně často, jsem velký gurmán a rád si jídlo vychutnávám se vším všudy, co mi místní komfort nabízí.“

Jaký nejdůležitější prvek musí mít restaurace, aby se vám v ní líbilo?

„Mám několik svých oblíbených podniků, které podle příležitosti nebo typu kuchyně navštěvuji. Všechny spojuje několik, pro mě důležitých prvků, kvůli kterým se tam vždycky rád vracím. Útulný interiér, dobrý a kvalitní sortiment, ochotná obsluha, muzika, příjemné osvětlení a čisté záchody. Třeba tady, v Botaniku, vždycky můj apetit uspokojí. Kromě originálních jídel si tu můžete vychutnat moderní gastronomii nebo tradiční italské a jiné mezinárodní pokrmy. Jídla tu jsou opravdu vynikající, čerstvá a vždy perfektně naservírovaná.“

Která ze světových kuchyní vás oslnila nejvíce?

„Italská kuchyně je rozhodně geniální. To samé francouzská nebo řecká, ze které jsem si oblíbil tzatziky s pita chlebem a jehněčí kotlety. Moji rodiče také pracovali nějakou dobu v zahraničí, takže jsem často okusil něco nového, s čím jsem se tehdy tady u nás vůbec nesetkal. Navíc můj otec i matka jsou nadšení kuchaři, takže vždycky, když jsem přijel na návštěvu, přichystali pro mě specialitu typickou pro oblast, kde právě žili. A nejinak je tomu i dneska.“

Jste dosti pracovně vytížený a také pravidelně sportujete. Jaký je váš jídelníček?

„Můj jídelníček by měl být v souladu s tréninkovým plánem. Ne, že bych držel dietu, ale snažím se jíst pravidelně, zdravě a vyváženě. Proto taky dávám přednost libovému masu, rybám a z příloh volím raději zeleninu, rýži a těstoviny. Je ale pravda, že někdy je to dost komplikované, zvlášť když jedeme s divadlem na zájezdové představení – ty zastávky na benzinkách jsou opravdu ,gastropekelné´.“

Máte rád také tradiční českou kuchyni?

„Co se týká české gastronomie, tak ač nejsem jejím velkým příznivcem, na kachnu s dvojbarevným zelím a špekovými knedlíky nedám dopustit. Nepohrdnu ani obyčejným pečeným kuřetem s rýží, které mi často dělala moje babička, mohl jsem se po tom vždycky utlouct. A když přijedu na Moravu, odkud pocházím, tak si samozřejmě rád dám i uzené s kyselou okurkou nebo třeba jitrnici.“

Zmínil jste, že doma vaříte spíše rychlá jídla. Považujete vaření za způsob relaxace, nebo spíše za nutnost?

„Byly časy, kdy jsem vařil opravdu rád, s jídlem jsem si vyhrál a hodně experimentoval. Když ale začalo práce přibývat, tak se to změnilo. Nemůžu říct, že by to pro mě byla nutnost, ale už tomu nevěnuji takový čas a úsilí, jak dříve. Takže dnes má v naší kuchyni větší prostor spíše manželka, která opravdu vaří i peče skvěle.“

Jaké pokrmy se objevují nejčastěji na vašem stole?

„V restauraci to jsou nejčastěji steaky a těstoviny. Doma pak losos a kuřecí maso na různé způsoby.“

Rychlý dotazník pro Petra Vágnera:

Káva, nebo čaj? Čaj.
Pivo, nebo víno? Víno.
Pizza, nebo svíčková? Pizza.
Maso, nebo zelenina? Oboje.
Romantická večeře, nebo piknik v přírodě? Romantická večeře.
Voda bublinková, nebo neperlivá? Neperlivá.
Restaurace stylová, nebo lidová? Stylová.

Text: Jana Švecová
Foto: Proficlanky.cz