Jaká jste kuchařka?

„Já myslím, že vařím docela dobře – dle reakce mého okolí. Baví mě to, protože nemusím vařit denně. Užívám si to hlavně na chalupě, kdy mám čas. Můj muž vaří podle fantazie - „co lednička dá“ – já jsem zase na české klasiky, které znám od maminky nebo od babičky. Když vařím pro kamarády, dělám česká menu, jako polívku s játrovými knedlíčky, kachnu se zelím a můj majstrštyk jsou španělské ptáčky na smetaně. Baví mě, když jsou lidi z toho jídla úplně zničení, rozloží se na zahradě a spokojeně oddychují.“

Na to, že vaříte českou klasiku, jste velmi štíhlá!

„Já nejím červené maso. Uvařím klasiku, ale sama si udělám něco lehčího, třeba salát. Jím jen bílé maso – ryby, drůbež, králíka. Miluju pečené papriky s krůtím masem. Když se mi chce, tak si udělám směs jako na karbanátky, naplním papriky a nechám je zapéct. Nesnáším rajskou omáčku, ale plněné papriky mám ráda. Dávám pod ně slaninku, kterou pak dostane můj muž. Když to dobře okořeníte, osolíte, opepříte, je to výborné!“

A to Vám nevadí, že vaříte dobroty pro přátele a sama chroupete salát? To na to jídlo nemáte chuť?

„Já mám chuť pořád. Poslouchám své tělo. Občas mám třeba fyzickou touhu po sladkém. Když si tělo řekne, koupím si čokoládu. Nebo miluju zmrzlinu. Ale ne nějakou vodovou, já potřebuju hutnou, smetanovou, jako je tiramisu. Když si ji koupím, tak počítám s tím, že ji sním celou. Třeba v neděli po obědě si sednu se zmrzlinou k televizi, dívám se na pohádky nebo filmy pro pamětníky a baštím ji polévkovou lžící. No a pak musím na eliptical...“

 

 

Na eliptical?

„Eliptical je stroj, který simuluje pohyb jako na běžkách. Kdykoliv se dívám na televizi, šlapu. Protože nesnáším cviky na horní polovinu těla, mám trenéra, který mě dvakrát týdně donutí jít do posilovny, a tam mě mučí. Doma mám také DVD pilates.“

Uf, to musíte mít docela pevnou vůli. Ale je třeba jídlo, kterému neodoláte?

„My s manželem zbožňujeme českou čínu. Ale takovou, co byla ve Vodičkově ulici v Praze, a teď se část osádky přestěhovala do Hostivic, část do Kladna a část ke Grébovce v Praze 2. Paradox je, že v čínské restauraci, kterou provozují Číňani, je jídlo takové mdlé. Nám zkrátka chutná česká čína. V neděli se s manželem sebereme a vyjedeme si na dobré jídlo. A pak se natláskáme zmrzlinou.“

Je vidět, že se svým mužem v jídle docela shodnete...

„On jí to, co já, ale nikdy nevaříme spolu. Můj muž je úžasný kuchař. Jeho maminka ho vychovala ke všem pracím v domácnosti, kdyby se náhodou někdy rozvedl, ale netušila, jak se mu to bude hodit, když se ožení. On je schopný si jen pro sebe uvařit svíčkovou. Funguje jako samostatná jednotka.“

Jste zpěvačka. Musíte si dávat pozor na hlasivky. Je nějaké jídlo nebo pití, které vám ve vašem řemesle pomáhá?

„Na hlasivky je úžasné pivo. Na zvlhčení krku, to vám potvrdí každý kanár. Jinak alkohol vysušuje a není vhodné pít ani mléko. Před koncertem si dávám vždycky nealko pivo – Birell. Víte, co dělám? Já si do vody bez bublinek vyleju Birell. Pro lidi z kapely je nealko pivo strašná věc a ještě k tomu ředěné vodou? To nemůžou pochopit. Já si to beru na jeviště s takovou nádobkou, jakou mají sportovci, a pak to cucám. Jednou mě na to přivedla Hanka Zagorová, která nikdy nepřišla do studia bez pivíčka.“

Dáváte si pivíčko i v soukromí?

„Když jsem dřív dělala rockovou muziku, měla jsem k alkoholu blízko. Ale dnes mě po bílém víně pálí žáha. Občas si dám skleničku červeného. Víc mi chutnají lehčí stolní vína, než ty dražší, těžší...
Jinak já piju bylinkové čaje – ty miluju. V létě mám ráda mátu se zázvorem. Nakrájím zázvor na plátky, přidám mátové snítky, zaliju vodou a nechám dvacet minut odstát. Přidám med a pak to celé naliju do petflašky a piju.“

Je léto. Chystáte se zase na chaloupku, trochu si zavařit?

„To víte, že jo. Chalupa je oáza a ten les nás dostane ze všeho. Když rostou houby, peču houbovník. To je specialitka z Podkrknoší, kde jsem žila osm let.“

Recept: Houbovník

Připravte si: 6 rohlíků, čtvrt litru mléka, čerstvé houby  Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

Když z hub ráda vaříte, chodíte také na houby?

„Já na houby chodím strašně ráda, ale málokdy najdu parťáky. Protože lidé, kteří jdou se mnou, nenajdou nic. Hledají totiž mě. Což souvisí s mým orientačním smyslem. Ten v lese nemám. A za kopcem je Rakousko. Když se ztratím, lidi křičí a já naštěstí dobře slyším...“

Říkala jste, že vaření na chalupě Vám vyhovuje, protože na něj máte více času. Je ale ještě něco, co na chalupě máte a ve vaší pražské kuchyni Vám to chybí?

„Jednoznačně je to televize. Já si ji vždycky pustím a na začátku seriálu zkouknu obličeje, a pak už jen poslouchám dialog a baví mě to. Bohužel do pražské kuchyně se mi televize nevejde.“

 

 

Co byste o Petře Janů ještě měli vědět:

Zpěvačka sbírá cibulák: „První servis jsem dostala jako svatební dar. Pak jsem si pár kousků koupila. Jednou v novinách jsem řekla, že mám ráda cibulák a fanoušci mi ho začali nosit.“

Co Petra Janů zásadně nepozře: Jsou to „mořské potvory“. Nebo cokoliv, co má na sobě oči, bradavice nebo klepeta... Také se vyhýbá kávě a černému čaji.

Co o sobě říká: „Jsem pověrčivá. Každý kumštýř je pověrčivý. Když odejdu z bytu, nikdy se nevracím. Přináší to smůlu. Spoléhám na to, že spoustu věcí – jako je vypínání vařiče, vody a světla – dělá člověk automaticky.



Autor: Andrea Votrubová | Fotografie: Andrea Votrubová