Málokdo by proto hádal, že tenhle filmový milovník by mohl být vášnivý zahrádkář a vzorný otec. Navíc muž s pevným charakterem, který prokázal velmi jasně v roce 1951, když se v Divadle na Vinohradech projednával pokus Jiřiny Štěpničkové o ilegální přechod hranic. Zatímco většina souboru tehdy Armádního divadla tento čin odsoudila, Gustav se herečky zastal a posléze spolu s Martinem Fričem a několika dalšími kolegy žádal o její omilostnění.

Sám o tom nikdy nemluvil a svůj postoj považoval za samozřejmost. Co na tom, že právě kvůli tomu nedostával nabídky na práci u filmu, v rozhlase a televizi, a když, tak pouze epizodní? V roce 1969 s Jiřinou Štěpničkovou po letech točil znovu – ve filmu Hvězda hrál bývalého herce Romana, dávného partnera hlavní hrdinky Slávky Hradilové, která připadla právě Štěpničkové... Možná jim tím režisér Jiří Hanibal chtěl udělat radost.

Místo chaty obývací autobus

Jak žil Gustav Nezval v dobách, které už hrdinům a hrdinkám ve fraku a v luxusních róbách nepřály? Nejvíc času trávil na zahrádce na Trojském ostrově. Protože se tam nesmělo stavět, místo chaty tam stál obývací autobus. Gustav jezdil opečovávat úrodu i mezi zkouškou a večerním představením. Byl tady relativně na čerstvém vzduchu a udržoval si fyzickou kondici. Pěstoval okurky, rajčata, jahody, angrešt, rybíz, broskve a pokoušel se i o melouny. Doma si pak dělali bowli se vším ovocem, které vlastnoručně sklidil. O přebytky se nezištně dělil s kolegy z divadla.

Rodina pro něj byla vše. Oženil se již v roce 1937 s nadanou tanečnicí Trudi Nortenovou, občanským jménem Gertrudu Nettlovou, která tančila v souboru divadla D 34. Trudi se vzdala kariéry a svého muže následovala do Ostravy, Brna a nakonec zpět do Prahy. Zde se jim v letech 1942 a 1944 narodili oba synové, Petr a Jiří.

Mezitím se Gustav stal zbožňovaným idolem. Na filmy, v nichž si odehrál své nejslavnější role včetně postavy spravedlivého sedláka Jana Cimbury ve stejnojmenném snímku, se za druhé světové války stály dlouhé fronty. Jeho dopisní schránka se plnila milostnými psaníčky a básničkami, ale paní Trudi se naučila velkorysosti a nežárlila. Gusta ji prý trápil jenom tím, že se po představení občas zdržel s přáteli ve vinárně a přišel domů pozdě a veselý… Ostatně ctitelky by se stejně odradit nenechaly - ještě k devadesátinám od nich dostával dopisy. Po boku Gertrudy prožil 57 let, dokud nezemřela.

Sklenka červeného

Nezvalův syn Jiří vzpomíná, že táta velmi rád vařil a většinou odvážně experimentoval. Od přátel dostával spousty receptů, a když ho některý inspiroval, pustil se do přípravy pokrmu třeba i v noci po představení – samozřejmě pokud doma našel potřebné suroviny. I jako vdovec si v poměrně vysokém věku nejen sám uvařil, ale i upekl koláč či buchtu. Bůh ví, jestli si přitom někdy s nostalgií vzpomněl na doby své největší slávy, kdy se Svatoplukem Benešem, Adinou Mandlovou, Natašou Gollovou či Frantou Vnoučkem večeřel v luxusních francouzských restauracích a popíjel při tom vybraná vína. Ostatně skleničku červeného si dopřával jako lék až do konce svého života.

Recept: Osvěžující ovocná bowle

Příprava: ovoce podle chuti (jahody, meloun, kiwi, ananas, višně), 1 dl koňaku nebo rumu, šťáva ze 2 pomerančů, lžíce cukru krystal, 1 l sektu
Postup: Ovoce nakrájíme na malé kousky, dáme do velké skleněné mísy nebo do skleněného džbánu, posypeme cukrem, zalijeme koňakem, sektem a šťávou z pomerančů tak, aby bylo ovoce zakryté. Dáme do chladničky aspoň na dvě hodiny odležet.

 



Autor: Blanka Kovaříková | Fotografie: Archiv autorky