Marceli, seznamte nás blíže s projektem Chefparade. Kdy vznikl a za jakých okolností?
„První kurz v Praze jsme měli 19. září 2007, takkže už brzy oslavíme rok existence. Škola Chefparade jako taková vznikla v Maďarsku, kde jsem předtím žil a pracoval. Můj kamarád to tam rozjel a mne ten nápad tak nadchl, že jsem se rozhodl ho rozvíjet v Praze.“

Klikněte pro větší obrázek! Klikněte pro větší obrázek!

Původní idea je tedy z Maďarska?
„Víte, školy vaření jsou po celém světě. Například v Thajsku jsou na každém rohu. Každá škola má ale svůj koncept, ten náš je postaven na kulinářském teambuildingu. Většina škol se soustřeďuje na kurzy vaření. I v Praze jich je několik, ale náš způsob je jedinečný. Pro nás není prvořadé jídlo, ale zážitek. Aby lidé přišli, prožili tady příjemné chvíle a bavili se.“

Jak toho docílíte?
„Jednak prostředím a jednak tím, že naši kuchaři jsou prostě šoumeni. Dokáží aktivně komunikovat s lidmi, dokáží je zabavit, a to jídlo je prostě stále dobré. To, co si lidé odnášejí, je především zážitek. My je za tři nebo čtyři hodiny nenaučíme vařit, ale můžeme jim dát novou zkušenost, pobavíme je. Lidé přijdou, něco se naučí, mnoho toho uvidí, mnoho snědí a hlavně se mají dobře.“

Klikněte pro větší obrázek!Podle toho je zařízená i vaše kuchyň?
„Ano, když se podíváte, vypadá to tu jako doma, kuchyň není sterilní. Nechceme, aby lidé byli jen ohromeni šéfkuchařem, který před lidmi »naseká« jídla, oni vydechnou úžasem a jdou domů. O to nám opravdu nejde!“

Jak jste se dostali do povědomí lidí, když jste v Praze tento projekt rozjeli? Máte nějaké kouzlo?
„Není to kouzlo. Lidé k nám obvykle chodí proto, že jim to někdo doporučil. Já stále opakuji svým kuchařům i sobě: Naši klienti musejí být nadšení. Nestačí, aby byli jen spokojení. Musí se jim tady tak líbit, že o tom řeknou dalším. Ze začátku nám samozřejmě pomohli naši známí, neměli jsme peníze na to, abychom zaplatili inzerci, ale postupně se skupina našich příznivců rozšířila a teď už to jde. Přijdou sem večer lidé z nějaké firmy, ráno si vytisknou naše recepty, řeknou o svém zážitku kolegům a následně se ozve další oddělení nebo firma... Tak to funguje. Musíte prostě lidi nadchnout.“

Můžete přiblížit jednotlivé programy, které nabízíte?
„Naším hlavním programem je kulinářský teambuilding, o kterém jsme už trochu mluvili. Firmy sem přivedou své zaměstnance, ti společně vaří, my pro ně děláme i všelijaké soutěže, pak jedí a mají příjemný večer. Je hezké vidět, jak se všichni bez výjimky baví. Jsou spokojení všichni – padesátileté učitelky i třicetiletí manažeři.“

Klikněte pro větší obrázek! Klikněte pro větší obrázek!

Protože jíme všichni...
„Ano, každý jí a každý přijde nějak do kontaktu s vařením. Naším druhým programem jsou kuchařské kurzy. Zakládáme si na tom, aby každý kurz dělal jiný kuchař. Každý má totiž jiný styl, ten dělá nejlíp italskou, ten zase umí thajskou kuchyni... Stále hledáme nové kuchaře a vymýšlíme nové důvody, aby lidé měli proč sem přijít. Dalším naším programem jsou privátní párty. Lidé si zde mohou udělat jakoukoliv oslavu. Uvaří si jídlo společně a společně si ho také snědí.“

Prý dokonce pořádáte kuchařské randění. O co jde?
„To je hodně populární projekt, který se po pauze rozběhne opět po prázdninách. Přicházejí sem nezadaní, »singles«, začnou spolu vařit a seznámí se...“

Klikněte pro větší obrázek!Kolik se na takové akci sejde obvykle lidí?
„Většinou kolem třiceti, ale čím víc, tím líp. Snažíme se o to, aby počet kluků a děvčat byl zhruba stejný. Je to opravdu moc zábavná forma seznámení. Někdy tady lidé zůstanou i do jedné hodiny ráno, jedí, popíjejí vínko... Cílem je být spolu a bavit se.“

Jakou máte kapacitu na jedno rande?
„Zatím jsme měli nejvíce 60 lidí a bylo to OK.“

A další programy?
„Máme ještě program »Private chef«, kdy náš kuchař Martin chodí k lidem domů, kde jim připraví kompletní menu, včetně servírování jako v nejlepší restauraci. Klienti mu buď pomáhají, nebo se nechají jen obsluhovat. To záleží na nich... Zajímavé je, že to nejsou vždy bohatí lidé! Často se třeba domluví děti a dají tento program jako dárek svým rodičům.“

Když jsme narazili na děti, myslíte i na nejmenší klienty?
„Ano, chystáme vaření pro děti. Třeba jako narozeninovou párty – děti přijdou, udělají si samy pizzu, i když samozřejmě s naší pomocí! Myslím, že to je pro ně zábavnější než u McDonalda...“

Jak byste představil běžného klienta vaší školy?
„Mladý člověk, tak 30 až 35 let, který svůj volný čas chce strávit kvalitněji než jen vysedáváním po hospodách a nadáváním. A nebojí se investovat 800 nebo 900 korun, aby se něco nového naučil. Jsou to obvykle lidé, kteří hodně cestovali, okusili řadu mezinárodních kuchyní a chtějí se o nich dozvědět víc.“

Klikněte pro větší obrázek! Kolik je nyní v Chefparade kuchařů?
„Máme tu sedm stabilních kuchařů. Ale střídá se to. Jsou kuchaři, kteří přijdou, udělají kurz nebo dva, a odejdou. Tahle práce totiž není pro každého, tady musí kuchař nejen umět vařit, ale mít v sobě i určitou dávku řekněme exhibicionismu. Proto se také škola jmenuje Chefparade – jde o jakýsi »karneval kuchařů«.“

Co plánujete do budoucna?
„Právě rekonstruujeme interiér, který chceme rozdělit na dvě části. V loňském roce se ukázalo, že máme příliš mnoho přihlášených firem a není prostor, kde kurzy dělat. Zvlášť bude ještě obchod s ingrediencemi, který už teď v menší míře funguje. Chtěli bychom ho rozjet ve velkém, aby si lidé tady mohli koupit to, s čím se naučí vařit. Suroviny, které by jinak museli složitě shánět, tu budou na jednom místě a za výhodné ceny. Navíc budeme prodávat i kuchařské knihy.“

Klikněte pro větší obrázek! Klikněte pro větší obrázek!

Vrcholí léto, chystáte na to příští speciální program?
„Od příštího roku chceme mít program letního vaření pro turisty. Učili by se připravovat speciality místní kuchyně – guláš, vepřo-knedlo, bramboráky... A večer by byly běžné kurzy, o které je i přes léto zájem. A ještě jedna velká věc náš čeká. Začali jsme totiž vařit venku. V rámci programu pro firmy jsme schopni přenést celou naši kuchyni kamkoliv, připravit zábavu prakticky kdekoliv. Jsme plně mobilní se vším, co tady vidíte.“

Zdá se, že jste ve svém živlu. Jste spokojený?
„Jako vždy je i tady stále co zlepšovat, ale mé kuchaře i mne to zatím baví a jsem rád, že můžeme dělat práci, která je zároveň i naším koníčkem.“

Na recept Marcela Vargaeštoka klikněte zde...


Text: Ivana Skokanová
Foto: www.mojereklama.cz