„Ze všeho nejvíc nesnášel lhostejnost a nepoctivost. Věřil, že ostatní lidé přistupují ke své práci stejně jako on. Byl skromný, vzdělaný, moudrý, pokorný k životu, k lidem, k přírodě. Toužil po harmonii a pevné rodině. Měl v sobě noblesu a byl tak šarmantní, že jste vůbec neřešila, kolik je mu ve skutečnosti let," vzpomíná na něj jeho třetí žena Olga Rážová a přiznává, že ten výčet kladných vlastností zní skoro čítankově." Tak abych to ještě znásobila, dodám, že jsme se nikdy nepohádali. Když už se naštval, prostě přestal mluvit. A mně by bylo líto každého dne, kdy bychom se spolu nepohodli, takže jsme si vždycky nějak vyhověli."


V restauraci žádal o přídavek

Olga se po boku Vladimíra Ráže musela stát skvělou kuchařkou, i kdyby nechtěla. Ráž byl totiž vyhlášený milovník jídla. Společné zážitky v pražských restauracích mi před časem přiblížil Rážův přítel a kolega z Národního divadla Bořivoj Navrátil: „Když jsme šli s Vláďou na oběd, tak někdy předvedl neuvěřitelnou scénku. Začal objednávat u vrchního třeba vepřo knedlo zelo a říkal: ‚Ale kdybyste byl tak laskav a dal mi místo vepřového libové hovězí. A to zelí, to mě trochu nadýmá, tak bych si vzal raději hlávkový salát a místo těch knedlíků brambor. Číšník spěchal, ale Vladimír se nenechal vyvést z rovnováhy. A když kolem běžel s tácem plným jídel, tak za ním volal ‚Jéžiš, to je krásný, to bych taky chtěl!‘

Podle Olgy si Vladimír často v restauraci žádal o přídavek – zvlášť omáčky nebylo nikdy dost. Miloval česká jídla, ale kdykoli vycestoval do zahraničí, neváhal ochutnávat tamní speciality. Vzpomínal například na úsměvnou historku, jak si ve Švédsku spolu s místními dřevorubci koupil svou oblíbenou krvavou tlačenku, ale běda! Když se do ní při večerním pikniku zakousl, byla sladká. Vyhodil ji co nejdál se slovy „Tak se, losi, nažerte!“ Povečeřel také u jedné švédské rodiny, snědl rybu na rožni pečenou v parku (škoda, že neznáme okolnosti) a nevynechal ani norské přístavní hospůdky.

Od dětství sbíral rád houby a stejně rád je i konzumoval na všechny způsoby. Miloval tažený štrúdl, ve kterém nebylo nikdy dost jablek. Kdybychom měli sestavit menu pro krále Miroslava, nesměly by v něm chybět ani ryby, jitrnicový prejt nebo pličky. Ty Olga vařila s nasekanou okurčičkou podle receptu Vladimírovy maminky. Zdánlivě nesourodý výčet opět potvrzuje, že Ráž jídlo prostě zbožňoval a uměl si také obstarat všechny potřebné suroviny. Když bylo za socialismu obtížné sehnat třeba jikry a mlíčí do rybí polévky, herec ho přinesl takové množství, že vystačilo nejen pro jeho rodinu, ale i pro další zájemce. Co by prodavačky neudělaly pro milovaného Vladimíra Ráže – byl pro ně idolem, a každé jeho přání proto bylo předem splněno.

 

Recept: Pečenáče z kapra Vladimíra Ráže

Připravte si: 1 kg kapra, sůl, hladkou mouku, 2 vejce, strouhanku, olej na smažení, 400 ml octa, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 



Autor: Blanka Kovaříková | Fotografie: archiv autorky