Jiřinko, je vidět, že pánví a hrnců se rozhodně neštítíte. Kdy vás začalo vaření bavit?

„Vaření je hodně práce a mnoho učení, ale v mém případě je to stále ještě činnost, kterou beru jako velkou zábavu a relaxaci. Jsem si ale jistá, že v okamžiku, kdy budu mít partnera a rodinu, tak to bude mnohem náročnější. Pak je potřeba postavit se k tomu tak nějak prakticky a počítat s tím, že to možná přeroste i v rutinu a každodenní přemýšlení, co nového udělat.“

Kdo vás zasvětil do kulinářského umění?

„Hodně jsem toho odkoukala od maminky, z kuchařek a internetu. Ale taky jsem se podílela sama. Kolikrát jsem si chtěla dokázat, jestli na to mám, tak jsem začala zkoušet stále složitější recepty.“

Jak to vypadá ve vaší kuchyni, když vaříte?

„Nejraději vařím, když jsem doma sama a nikdo mi do toho nemluví. Všechno připravím do mističek na linku, naplánuji postup a pustím si příjemnou hudbu.“

Co jste si pro nás dnes připravila?

„Ráda se pouštím do netradičních kombinací. Tomuhle jídlu říkám exotická čína. Speciální je v tom, že ke krůtímu masu, výhonkům a zelenině ještě přidám sušené ovoce a mandle. Používám také speciální citrónové koření a pravou čínskou sójovku. A jako přílohu jsem si dnes vybrala čínské bílé nudle, ale lze to samozřejmě připravit i s rýží, hranolky nebo jinými těstovinami.“

 

Jak rozsáhlý je váš kulinářský rejstřík?

„Líbí se mi jednoduché věci, které jsou ale ve finále efektní a člověka zasytí. Třeba špagety s omáčkami, minutky z vepřového masa a pak mixérové speciality.“

Mixérové speciality – co to je?

„Tak říkám jídlům, která jsou připravená výhradně jen v mixéru. Třeba ovocné pyré, studené polévky, pomazánky či kaše.“

Na čem si pochutnáváte nejraději?

„Naopak na jídlech, která bych sama zatím nezvládla. Například maminčino knedlo vepřo zelo a její svíčková. Českou kuchyni opravdu můžu a jsem ráda, že na našem stole nechybí.“

Jaký další národ má podle vás nejlepší kuchyni?

„Celou evropskou gastronomii jsem si oblíbila, ale na první příčky bych kromě české určitě přiřadila i italskou a slovenskou. Obě kuchyně jsou pestré a mají svá specifika, která jsou českému strávníkovi blízká.“

Máte nějaký speciální recept na tak prozaické potraviny jako třeba vejce?

„Dělám míchaná vajíčka na různé způsoby a pokaždé to chutná jinak. Nazývám to: vejce, aneb co najdu v lednici. Jeden speciální vám ale dám. Jmenuje se to vaječný krém na přání. Rychle se připravuje, ale trochu pomalu se zapéká. Nakrájíte na kostky jeden sladký rohlík, ve 100 ml sladkého vína svaříte trochu sušeného ovoce dle chuti, poté ho slijete přes cedník a víno rozmícháte s 5 lžícemi šlehačky a 5 vejci. Pečivo smícháte s ovocem a směsí naplníte 4 máslem vymazané a vycukrované formičky do jejich tří čtvrtin. Zalijete vaječným krémem a necháte 15 minut odstát. Poté dáte na 45 minut do trouby vyhřáté na 150 stupňů ve vodní lázni zapéct.“

Co naopak nejíte ráda?

„Mám trochu problém se zeleninou. Nevadí mi sterilizovaná a vařená, ale syrovou v salátech nemusím. To se vždycky trochu ofrňuju, i když moji rodiče jí holdují dennodenně.“

Mnoho mladých lidí se dnes neobejde bez mikrovlnky. Jak jste na tom vy?

„Souhlasím, mikrovlnka je základní vybavení kuchyně.“

Takže na polotovary a pytlíkové polévky také někdy dojde?

„Určitě, já to neodsuzuji. Jako rychlá nouzovka jsou náhodou výborné.“

Navštěvujete ráda restaurace? A jaké?

„Protože jsme hodně na cestách, tak nám mnohdy nezbude nic jiného. Musím ale říct, že ač jsem nenáročný strávník, tak s nabídkou některých restaurací nejsem spokojená a často si ani nepochutnám. Mám pocit, že se škála pokrmů dosti zhoršila jak po stránce chuťové, tak i co se výběru jídel týče. Je to velká škoda. Myslím, že by se to mělo výrazně zlepšit.“

Máte nějakou neřest, které čas od času neodoláte?

„Určitě kola a občas bageta z benzínky či jídlo z fastfoodu.“

Text: Jana Švecová
Foto: Mojereklama.cz