Dispozice je řešena účelně: kuchyni tvoří přímá linka doplněná ostrůvkem. Dřez u okna nabízí hospodyňce nádherný výhled. Navíc je symetrická pozice okna a dřezu velmi efektní a kuchyně s ní získala zajímavý prvek. Linku s dřezem doplňuje varný ostrůvek, který usnadňuje přístup do kuchyně a usnadňuje současné vaření několika osob. V souvislosti s tímto řešením se ke zvážení nabízí verze kuchyně na půdorysu písmene “U“, která by rozšířila úložné prostory, pracovní plochu a pomohla by zútulnit bílou, rozpačitě prázdnou stěnu.


Skleněný obklad

Skleněný obklad na stěně bylo nutné kvůli oknu členit. Designér před neviditelnými spoji desek preferoval přiznané spáry kryté subtilními kovovými lištami, které stěně vtiskly grafický výraz Mondrianových obrazů. Navzdory efektnímu rastru působí stěna poněkud prázdně, obzvlášť v souvislosti s náročným kuchyňským provozem. Slušely by jí horizontální skříňky v celé šíři výklenku, které by s bílými skleněnými dvířky působily velmi nenápadně. Svíticí skleněné police by si materiálově rozuměly s obkladem a opticky by stěnu tolik nezatížily.


Prázdná stěna

Bílá stěna vlevo působí velmi prázdně. Je to také kvůli sousedství skleněného obkladu, který má ale mírně nazelenalý odstín. Sousedství dvou velmi blízkých a přitom jemně odlišených odstínů stejné barvy v interiéru jsou vždy neobratností, které by se měl designér vyvarovat. Řešení se nabízí samo: barevná výmalba kuchyni zútulní, stěnu odliší a přitáhne k ní zaslouženou pozornost. Cihlově červená, která se objevuje na doplňcích, je barvou, která se ideálně hodí jak k bílé kuchyni, tak k černé pracovní desce.

 


Barevné doplňky

Barevné doplňky jsou zde přes nejlepší snahu použity zcela nevhodně. Výhodou je jejich omezený počet a stylová jednota. Problematickým ale zůstává především jejich rozmístění. Jasně červené drobnosti jsou rozmístěné rovnoměrně v celém prostoru a ztrácejí tak z valné části efekt. Dvěma malým květináčům s bylinkami by svědčila těsná blízkost – měly by působit spíše jako nerozlučná dvojice než jako dva osamělé solitéry. Dvě červené utěrky patří na společnou tyč, ledaže by druhá byla barevně nenápadná.


Rozházené obrázky

Také obrázky jsou na stěny instalované poměrně nešťastně: dva bílé obrázky na bílé stěně by měly být noční můrou každého aranžéra. Na stejnobarevném pozadí se ztrácejí, a proto patří do kontrastního rámu. Také jejich nevyvážená pozice jim nijak nepomáhá. Rozdílná výška zavěšení je akceptovatelná pouze u čtveřice nebo větší skupiny obrazů. Červený obrázek na boku výklenku je největším prohřeškem, protože kolem sebe nemá vůbec žádné místo. O kolik lépe by se vyjímal spolu s bílými obrázky na cihlově vymalované stěně vlevo…


Květinové aranžmá

Stromek u francouzského okna působí navzdory svému zdraví a nepřehlédnutelnému květináči smutně a osaměle. Z pozice květináče lze odvodit, že se používá jen pravé křídlo dveří. Pokud je to tak, stávající rostlině by rozhodně prospěla společnost vzrostlejšího exempláře, ideálně s korunou ve výši spodního okraje obrázků. Skupinka doplněná na trojici různě vzrostlých stromků by působila kompaktně a pocitově by propojila interiér s exteriérem. Druhou možnou verzí je jediný solitér, ovšem výrazně větší než ten stávající.

 

Jak na doplňky v kuchyni už víme, nyní se podívejte, čeho se vyvarovat v obýváku. Čtěte Chyby v obývacím pokoji: Nedokončeno?



Autor: Ing. arch. Veronika Haroldová | Fotografie: www.isifa.com