Světlá podlaha

Světlá keramická dlažba je dobrým základem celé místnosti. Majitelé evidentně milují světlo, které jim krémová podlaha pomáhá odrážet a násobit. Se světlou dlažbou působí místnost čistě, vzdušně a velkoryse, což ještě podporuje harmonická kombinace barev a materiálů. Ačkoliv světlá podlaha není ve vysoce exponovaném kuchyňském provozu příliš praktická, lehce zastřený béžový odstín oproti čistě bílé alespoň lehce zmírňuje nároky na její údržbu. Jednoznačnou chybou je ovšem přítomnost kobercového běhounu před linkou. Pokud už toužili majitelé po pocitovém zateplení dlažby, koberec se měl objevit spíše pod jídelním stolem.


Celoplošný obklad

Další chybou této kuchyně je celoplošný stěnový obklad. Ochranu stěny navazující na pracovní desku stačí zajistit pod řadu horních skříněk, tedy přibližně 45-50 cm nad linkou. Výjimka je odůvodněná pouze v případě, že se obklad v interiéru výtvarně uplatňuje - barvou, vzorem nebo strukturou. Vysoce lesklý světlý obklad ve velké ploše navozuje dojem veřejného zdravotnického zařízení, nikoliv atmosféru rodinné kuchyně. Kromě toho vysoce lesklý obklad příliš nezapadá do materiálového konceptu využívajícího půvab matných přírodních odstínů – krémové, režné a béžové, které prohřívá přírodní bukové dřevo a oživuje tlumená zelená.


Technicistní osvětlení

Nešťastně řešené celkové osvětlení vzhled soukromého obytného interiéru zbytečně shazuje. Řešení využívající systémovou lištu s posuvnými reflektorky evokuje instalaci v neosobním prostoru vzorového interiéru v prodejně s nábytkem. Navíc svítidla využívají jen neúměrně malou část lištového okruhu, který je z velké části instalován zbytečně. Útulnému soukromému interiéru dodává stříbřitá kovová lišta nepatřičně chladný výraz, který je v rozporu s jeho základní koncepcí. Celkové osvětlení kuchyně bylo možné řešit podobně jako v obytné zóně jednotlivými fixně zabudovanými reflektorky nebo plochou elegantní zářivkou s teplým světlem.

 


Ventilátor nad stolem

Neblahý vliv osvětlovací lišty na celkový vzhled a atmosféru kuchyně ještě umocňuje absence klasického lustru nad jídelním stolem. Přiměřeně velké svítidlo by svým zajímavým tvarem, barevností nebo originálním designem dokázalo spontánně přitáhnout pozornost, která se nyní přirozeně upíná k přísné geometrii lišty. Kromě toho závěsný lustr poskytující příjemné, neoslnivé světlo, nejlépe měkce rozptýlené textilním stínidlem nad jídelní stůl rozhodně patří. Zde instalovaný ventilátor působí nejen nepěkně, ale ještě upozorňuje na absenci typově vhodnějšího svítidla. Ostré akcentní světlo reflektorů na liště jeho funkci zastat nedokáže…


Holé okno

Dalším sporným bodem v interiéru jsou holá okna, která rezignovala na jakoukoliv textilní dekoraci. Zastínění dveří do zahrady je řešené modrou fólií, okno v kuchyni chrání žaluzie z hliníku. Holé okno se uprostřed plochy lesklých keramických dlaždic vyjímá velmi neutěšeně a zastínění kovovými žaluziemi evokuje kancelář. Do elegantního interiéru patří žaluzie z bukového dřeva, které by dokázaly elegantně opticky propojit horní skříňky po obou stranách okna. Pokud se majitelé stávajících žaluzií nehodlají vzdát, lze jejich výraz potlačit a vzhled okna zjemnit textilní dekorací. Stylově se sem hodí jednoduchá římská roletka z krémové záclony bez vzoru, zdobená výraznější strukturou.


Jídelna nebo bar?

Jídelna působí na první pohled rozpačitě. Je to především rozporem mezi velkým stolem a vysokými barovými židlemi. Ty patří k úzkému barovému nebo snídaňovému pultu, který zpravidla doplňuje tradiční jídelní stůl. Zde ovšem velkoryse dimenzovaný stůl – soudě podle barových židlí – překvapivě slouží pouze k rychlému občerstvení. Řešením je sjednocení stolu se židlemi, tedy vytvoření klasické jídelny – stolu (se zkrácenýma nohama) a jídelních židlí, nejlépe s komfortně čalouněnými sedákem i opěrákem. Pokud sloužil zvýšený stůl současně jako pracovní ostrůvek, lze se ho v kuchyni s dostatkem pracovních ploch bezbolestně vzdát (nebo si k práci sednout).

 



Autor: Ing. arch. Veronika Haroldová | Fotografie: www.isifa.com