Jedním z největších prohřešků této kuchyně je podlaha. Kombinace velkých čtverců v chladných odstínech bílé, šedé a černé působí velmi studeně. Díky diagonálnímu kladení prvků navozuje dojem veřejného prostoru – obchodu, hotelové haly nebo autosalonu. S velkým rozměrem dlaždic navíc kuchyně zbytečně ztrácí domácí atmosféru a útulnost. Pokud majitelé preferují dlažbu před dřevem, měla mít klasické ortogonální kladení prvků ve stejném dezénu. Praktická a příjemná je teple béžová barva, která bílou kuchyni pocitově prohřeje.


Strop

Také strop nebyl řešený právě šťastně. Lepený polystyrenový podhled s výraznou strukturou na něj nepatří. Bez ohledu na typ a měřítko vzoru působí výsledek vždy přinejmenším rozpačitě, v horším případě nevkusně. Navíc opakováním vzoru stěny na stropě dochází k jejich nežádoucímu optickému propojení, takže místnost získala výraz sterilní krabice bez kontextu, ačkoli se nejspíš nachází v historickém objektu. Jeho charakter a genius loci však polystyrenový obklad hrubě nerespektuje.


Chybějící dřevo

Dřevo v této kuchyni až bolestně chybí. Dokázalo by ji zateplit, dodat jí domáckou atmosféru, útulnost a nezaměnitelnou vůni. Do kuchyně v tomto stylu by se skvěle hodila tradiční podlaha z masivních prken. Pokud majiteli vadí výrazná kresba dřeva, která může působit rustikálně, lze jí nenásilně potlačit tónovací lazurou. Ta opticky sjednotí povrch širokých prken a současně nechá jemně působit přirozenou kresbu dřeva. Zde se přímo nabízí měkce krémová světlá lazura nebo naopak sytá barva medu.

 


Pracovní deska a obklad

Světlá šedá a jemně melírovaná mramorová deska završila neosobní dojem. Společně s obkladem bílými lesklými kachlíky dokázala navodit dojem nemocnice, pro někoho možná dokonce pitevny. K takto barevně a stylově koncipované kuchyni by se nejlépe hodila olejovaná deska z masivního dřeva. Dokázala by vytvořit zajímavé kontrasty jak se světlým lakem kuchyňské sestavy, tak i s nerezovým ostrůvkem. S teple béžovým keramickým obkladem by sestava horních skříněk získala hloubku a patřičně důstojné pozadí.


Jídelní stůl

Bíle lakovaný stůl v kombinaci s bílým obkladem a černo-šedo-bílou podlahou je malé designérské faux pas. V prostoru bez kontrastu působí zbytečně nenápadně a chladně. O mnoho lépe by na jeho místě vyzněl kulatý masivní stůl z poctivého dřeva. Také židle by mohly být dřevěné s textilním čalounem nebo chromovou trubkovou konstrukcí, která by si dobře rozuměla s nerezovým ostrůvkem. Pokud by mělo sezení zůstat beze změn, alespoň částečně by mu pomohl odolný sisalový koberec, který by vytvořil klidné místo a jídelní kout by pocitově prohřál.

 

 

Originální svítidla

Svítidla jsou pojata odvážně a v interiéru hrají roli barevných a tvarových akcentů. Obzvlášť trojice modrých lamp nad ostrůvkem je velmi působivá. Značné rozpaky ovšem budí jejich závěs, nepochopitelně zkrácený na minimum. Lépe by vyzněly na řetěze prodlouženém nejméně o 20 cm. Také centrální a velmi dekorativní lustr nad jídelním stolem by si zasloužil spustit výrazně níž, kde by lépe vynikl. Měl by být umístěn svým spodním lemem těsně nad úrovní očí sedících osob tak, aby na sebe všichni stolovníci dobře viděli.



Autor: Ing. arch. Veronika Haroldová | Fotografie: www.isifa.com