Svět se ve vztahu k lékořicovým bonbonům dělí na dva nesmiřitelné tábory: vášnivé milovníky a zaryté odpůrce. Vůně a chuť pendreků je velice originální, takže není divu, že první černé bonbonky měly svoje vyznavače již někdy ve středověku.

Sladké kořeny nezajímavé rostliny

Materiál na lékořicové pastilky se získával z kořenů rostliny, která se jmenuje lékořice lysá. Je to poměrně nenápadný keřík z čeledi bobovitých. Hrozny květů se podobají fazolím nebo akátu, jenomže jsou bledě fialové a listy jsou zpeřené z malých oválných lístků. Keřík je zajímavý tím, že má dlouhé kořeny, které bývaly surovinou pro léky, z nichž se později vyvinuly cukrovinky. Rostlina se do světa rozšířila ze Středomoří. Tam se jí daří lépe než u nás, kde v tuhých zimách vymrzá. Na Moravě kolem Mikulova se ale dříve s úspěchem pěstovala. Se sklizní kořenů není v klimaticky vhodných místech problém, protože keř velmi bujně odnožuje.

Pastilky a sladké dřevo

Latinský název rostliny je Glycyrrhiza, což je složenina dvou slov – glucus čili sladký a rhiza neboli kořen. V mnoha jižnějších evropských zemích dnes můžete koupit sladké dřevo čili kořeny lékořice. Důležitou domovinou lékořicových pastilek je jižní Francie. Původně se totiž vyráběly opravdu malé pastilky – velké jako antiperle, které se používaly k různým zdravotním účelům. Existuje několik výrobců, kteří si uzurpují prvenství ve výrobě různých pastilek, ale na jihu Francie jich je několik. Později se temná léčivá hmota trochu rozředila různými cukrářskými ingrediencemi a vznikly bonbony, jak je známe dnes.

Mýty a pověsti o lékořici

Bonbony provázejí samozřejmě nejrůznější báchorky. Jeden z účinků lékořice je také zahánění žízně. Vypráví se, že armáda Alexandra Velikého dokázala s použitím lékořice přežít bez vody tři týdny. Pastilky hrají také roli při Svatojakubských cestách. Na jihu Francie, v Montpellier, je místní obyvatelé používali jako platidlo, když potřebovali dorovnat nějakou transakci s poutníky. Ti si je brali docela rádi, protože na dlouhé cestě jim přišly jejich léčivé a osvěžující účinky vhod.
 



Autor: Jana Vlková | Fotografie: thinkstock.com