Našim domácím pomocníkům daly často vzniknout nejrůznější situace – překvapení, nedopatření, tvůrčí potřeba a občas i lenost. Majitely patentů domácích spotřebičů jsou většinou muži. Nejspíš proto, že práce s nejrůznějšími stroji je baví daleko více než ženy...


Mikrovlnná trouba slaví 66 let

Jednoho dne si pan Percy Spenser umazal kalhoty čokoládou. Tak by mohl začínat příběh o mikrovlnce. Pracoval zrovna na nastavení radaru a v kapse se mu roztekla čokoládová tyčinka. Radar pak začal používat na pokusy s vařením. Zkoušel vyrobit popcorn a také vařená vajíčka. Jeho experimenty s jídlem a radarem završila registrace patentu na ohřev potravin pomocí mikrovlnné energie. První mikrovlnky se objevily v roce 1947. První model trouby vážil čtyři sta kilogramů a měřil téměř dva metry. V domácnostech se mikrovlnky začaly objevovat v roce 1967. Tehdy byly veliké jako pračky. Do rozměrů, které známe dnes, se zmenšily až v sedmdesátých letech minulého století. Průměrná mikrovlnka dnes váží třináct kilogramů. V Česku ji má 85 % domácností. Nejsme ovšem nijak vzorní, co se týče recyklace. Pouze jedna třetina mikrovlnek je řádně recyklovaná.

 

 

 

Jak to bylo s luxem?

Vysavače jsou dnes běžným prostředkem i pro úklid kuchyní, které se propojují s obývací částí bytu. Konstruktérem vysavače byl pan Huber Cecil Booth, který se jednoho dne roku 1901 zúčastnil prezentace úžasné moderní vymoženosti na čištění vlakových vagonů. Novinka odfukovala prach ze sedaček, což přišlo panu Boothovi poněkud nepraktické. Zvířený prach logicky sedal zpátky na sedačky. Báchorka vypráví, že když přišel domů, dal si před ústa kapesník a začal nasávat prach ze své podlahy. Realitou nicméně zůstává, že v roce 1902 založil tento muž společnost, která začala vysavače vyrábět průmyslově. Domácnosti si mohly cenově dostupný lux dovolit až po první světové válce. První firma, která jej hospodyňkám zpřístupnila, se jmenovala Elektrolux. Je jasné, odkud se vzalo podivné označení v češtině.



Autor: Jana Vlková | Fotografie: www.isifa.com