Někdo měl to štěstí, že pochytil recepty a kuchařské fígle, když pomáhal v kuchyni babičce nebo mamince, jiný se musel začít učit až z donucení metodou pokus - omyl. Aby těch omylů bylo co nejméně, rozhodla se Jana Florentýna Zatloukalová napsat Kuchařku pro dceru. Ačkoli název promlouvá k ženám, kniha bude bavit i muže, kteří by rádi začali vařit.

Název knihy je symbolem předávání rodinných receptů z generace na generaci. Kuchařka pro dceru obsahuje 185 receptů na běžná domácí jídla, od krupicové kaše po svíčkovou či Martinskou husu. Najít se v ní dají jídla ke slavnostním příležitostem i drobnosti na zahnání malého hladu. Protože je kniha určena spíše pro začátečníky, nesnaží se zahltit množstvím a komplikovaností receptů. Naopak chce dovést k úspěchu za pomoci šikovných rad a působivých kulinárních i náladových fotografií. Za vše hovoří závěrečný Kuchyňsko-český slovník, který vysvětluje takové termíny jako je jíška, al dente nebo pošírování.

 

Úspěch si žádá pokračování

O tom, že záměr Jany Florentýny shrnout základní recepty a jednoduše je podat, byl dobrý, svědčí již třetí vydání Kuchařky pro dceru. Proto se autorka rozhodla připravit publikaci s názvem Kuchařský zápisník pro dceru, která má uchovávat cenné rodinné recepty předávané z generace na generaci. Recepty na běžné pokrmy, které ale díky drobným odlišnostem nikde jinde nechutnají tak skvěle jako doma, si zaslouží důstojnější archivaci než umaštěný cár papíru. Kuchařský zápisník pro dceru proto vizuálně připomíná knihu, zároveň však obsahuje spoustu připraveného místa, kam si každý vepíše rodinné poklady. Zápisník je rozdělen do kapitol podle druhů jídel či příležitostí. Úvod kapitoly popíše dané téma a přidá recept jako návod, jak pokračovat s psaním vlastních kulinárních postupů. Kapsa v závěru publikace se hodí na uložení zažloutlých papírů s mizejícím písmem prababičky.



Autor: Daniela Opočenská | Fotografie: Smart Press, www.isifa.com