Má kolegyně nedávno nad hromadou blýskavých měděných hrnců vzpomínala na svoji babičku, vyhlášenou znalkyni kulinářských tajemství. Moje babičky už na mědi nevařily, ale jeden starý měděný hrnec sloužil jako květináč a druhý rendlík jsem měla já na písku. Babička ho vyřadila, protože s ním bylo moc práce při umýváním. Až teď začínám chápat, jaká to byla škoda...

 

Kdo za to může

Za nenápadný ústup měděného nádobí z domácností mohla v Česku jeho nedostupnost během minulého režimu a tendence posledních desetiletí upřednostňovat levné zboží, které je nutné častěji měnit, před dražším a trvanlivějším. Kvalitní zpracování mědi, často s vysokým podílem ruční práce, navyšuje cenu nádobí, takže plné vybavení kuchyně v mědi nikdy nepatřilo k běžným záležitostem.

 

Spolehlivě a rovnoměrně

Měď je oblíbená vášnivými amatérskými i profesionálními kuchaři, protože spolu s hliníkem patří v kuchyni k nejrychlejším vodičům tepla. Teplo navíc rovnoměrně rozkládá po celé nádobě, takže se nemůže stát, že by jídlo bylo u dna spálené a nahoře studené. Vnitřní strana se v dnešní době potahuje nepřilnavou vrstvou nerezové oceli. Aby byly tepelné vlastnosti plně využity, musí mít nádobí nejen sendvičové dno, ale v podstatě celé tělo. Ideální poměr složek kvalitního měděného nádobí je 90 % měď a jen 10 % vnitřní nerezová vrstva. Měděné nádobí lze používat na všech typech sporáků, jen na indukci je nutné dokoupit speciální nerezovou podložku. Mnohem jednodušší je nyní i čištění, které dříve hospodyňky od používání mědi odrazovalo. Každý kvalitní výrobce vedle měděného nádobí nabízí také speciální čisticí pasty. V jediném směru je používání měděného nádobí komplikovanější – nedoporučuje se dávat ho do myčky.
 



Autor: Daniela Opočenská | Fotografie: Mauviel, Pottten & Pannen – Staněk