Od záclonky po pokličku aneb putování po světových kuchyních 2

Na skok do Afriky

V Maroku s oblibou používají dlažbu a tmavé dřevo. Dlažba je zde nejen obvyklou podlahovou krytinou, ale také materiálem, kterým se obkládají stěny, nebo se jím zkrášluje prostor mezi horními a dolními skříňkami.

Krásná a členitá marocká kuchyně. Takovou si však může v Maroku dovolit málokdo.

Můžete se dokonce setkat s pojmem marocká mozaika. Je velmi pestrá. Kromě mozaiky na stěnách najdete marocký štuk, neobyčejně krásnou hrubou omítku.

Luxusní kuchyni si tu ale může dovolit pouze malá část obyvatel. Většina jich žije velmi skromným způsobem života. Tomu také odpovídá i jejich kuchyně. Třeba takový tajines (čtěte tažin).

Gruzie voní adžikou

Gruzínský interiér poznáte podle neomítnutého zdiva z kamenů a výrazných textilních doplňků. Gruzínci stolují o pár desítek centimetrů níže, než jsme zvyklí.

Tak se stoluje v Gruzii.

Vařit v Gruzii bez adžiky je takřka nemyslitelné. Tuto směs koření koupíte také u nás, ale pouze v její sušené podobě. Z čeho přesně se skládá? Z bazalky, koriandru, kopru, majoránky, šafránu, sladké i pálivé papriky, česneku, sumahu, octa a soli. Oblíbeným jídlem je zde lobio, pokrm, jehož základ tvoří fazole.

Do Portugalska na zabijačku?

Dnešní poslední zastávka je v Portugalsku. V portugalské kuchyni se mísí evropské a orientální vlivy, nejen co se týče designu, ale i pokrmů. Mezi nejčastěji konzumované maso patří rybí, konkrétně treska.

Příjemné a svěží prostředí portugalské kuchyně.

A nyní vás možná trochu překvapíme. Hned po tresce a plodech moře, jako jsou především krevety, následuje v žebříčku popularity vepřové maso.

Češi a Portugalci mají kromě členství v Evropské unii společnou ještě jednu věc, a tou je záliba v zabijačkových hodech. A nyní si pojďme uvařit portugalskou rajskou polévku.

Text: Markéta Tomášková
Foto: interior.exquisite-design.com, biblewalks.com, fallonvillas.com