„S přítelem bydlíme tři roky v bytovce z padesátých let. Je pochopitelné, že kuchyň už volala po rekonstrukci. Navíc jsme se rozhodli změnit dispozice bytu z 2+1 na 3+kk, protože v brzké budoucnosti plánujeme děti a pokoj navíc se bude hodit. V původní kuchyni bychom chtěli mít pokojíček, v obýváku zase kuchyň spojenou s obývacím prostorem a z pokoje ložnici,“ píše paní Klumpnerová.

   

„Rekonstrukci jsme vzali od podlahy. Neminulo nás vytrhávání starých parket, bourání a stavění nové stěny, nová elektřina, celková přestavba koupelny a hlavně přesun toho nejdůležitějšího - kuchyně! Ráda a hodně peču, takže jsem chtěla mít větší pracovní plochu a hlavně novou troubu, po které jsem hodně dlouho toužila,“ popisuje čtenářka.

   

„Po velmi dlouhém přemýšlení, jsme si začali s přítelem kreslit  nové rozvržení místností. Hledali jsme cesty, kudy nejlépe vést vodu,  odpady... zkrátka bylo toho hodně a já jsem se pomaličku na naši velikou rekonstrukci těšila. Představy, že budu mít obrovskou kuchyň s barem, vestavěnými spotřebiči, místo naší mini kuchyňky, která tu stála několik desítek let, byly úžasné,“ popisuje paní Klumpnerová plánování nové kuchyně.

 

„Po pečlivém plánování, jsme navštívili kuchyňské studio. Naším požadavkem byla světlá kuchyň a tmavší pracovní deska. Spotřebiče jsme chtěli vestavné a nové vše kromě lednice. Tu máme nedávno novou, proto jsme ji nechtěli měnit a dali ji odborně polepit stříbrnou folií, aby se do kuchyně hodila,“ popisuje paní Zuzana své představy.

 

„Spotřebiče máme značky Concept a jsem s nimi velmi spokojená. Zprvu jsem se bála sklokeramické desky. Otázky, které jsem pokládala prodávajícímu, jak je to s údržbou, jestli se nepoškrábe, jak vaří a podobně, mi teď připadají směšné, protože deska je na údržbu lepší, než staré plynové hořáky. A trouba? Se starou se nedá ani srovnat. Pečení dortového korpusu ve staré mi trvalo 45 minut, v nové peču jen 20 minut. Osvědčila se i myčka, která mi ušetří spoustu práce a hlavně času, který pak můžu trávit v pohodě u vysněného barového pultu se svým nejdražším,“ pochvaluje si na závěr paní Klumpnerová.

 

Foto a text: čtenářka