„Po nové kuchyni jsem toužila již před šesti lety, když jsme si náš dům na předměstí Chicaga koupili. Ta, která tu byla, se mi nelíbila nejen vzhledově, ale hlavně byla strašně nepraktická, špatně navržená, měla málo úložného prostoru a na lince málo místa k přípravě a vaření. Vařím a peču velmi ráda a k tomu samozřejmě potřebuji hodně místa. To nemluvím o tom, ze třeba pečení vánočního cukroví byl doslova horor,“ začala své vyprávění paní Markéta.

Kuchyně po předchozím majitelích se paní Markétě nelíbila.  Předchozí kuchyně byla také podle paní Markéty velmi nepraktická.

„Plánování probíhalo něco přes půl roku, kupovala jsem si různé časopisy o bydlení, chodila jsem po krámech a studiích a hledala inspiraci, ceny a vhodné materiály. Chtěla jsem něco veselého, živého, originálního a v nějaké zajímavé barvě. Koupila jsem si knihu o plánování kuchyní a čtverečkovaný papír a malovala. Místo na kuchyň je ale malinké, tak jsem moc možností neměla, navíc jsem musela brat v potaz rozvody vody, plynu a elektřiny. Celou kuchyň jsem si nakonec navrhla sama za pomoci plánovače v Ikei a zpracována byla díky velké zručnosti mého přítele,“ pokračuje paní Markéta.

Snímky z rekonstrukce kuchyně  Snímky z rekonstrukce kuchyně

„Rozhodla jsem se použít kuchyňskou linku z červených MDF desek na všechny spodní skříňky a pro kontrast skleněné skříňky na vrchní část a praktickou špajzku. Linka byla zakoupena v Ikea. Několik MDF desek jsem měla doma na testování ještě před začátkem rekonstrukce a velmi dobře se udržovaly čisté,, takže jsem je nakonec přes velkou počáteční nedůvěru zvolila. Pracovní desku jsem zvolila z Quartzu, v Čechách se prodává pod názvem Technistone, pro její vysoké kvality a také protože se dobře udržuje. Navíc jsem měla možnost si ze studia kousek vypůjčit na týden k testování. Snažila jsem se ji poškrábat, zanechávat na ní kapky kávy a vína přes noc i několik dní, ale žádné poškození se mi naštěstí nepodařilo„vytvořit“. Barvu jsem si vybrala bílou, protože jsem chtěla vykompenzovat červenou barvu linky,“ vysvětluje paní Markéta.

„U varného ostrůvku zbylo i místo pro dvě židle, kde si můžeme společně sednout a vypít kávu, nebo si sníst ráno snídani,“ píše paní Markéta.  Kuchyni si paní Markéta navrhla sama za pomoci programu z Ikei, která funguje v Chicagu i v Praze.

„Pro obklad za linkou jsem chtěla červenou mozaiku, která by kontrastovala s bílou pracovní deskou a s kuchyňskou linkou. Také protože se mi velmi líbila, přestože jsem měla strach, že se bude špatně udržovat. Varné centrum jsem umístila do ostrůvku a tak mozaika není vůbec umazaná a není tak problém s její údržbou. Na podlahu jsme zvolili přírodní bambus, protože ho máme v celém domě a také protože je příjemný a teplý,“ dodává paní Markéta.

Odsávání je vyvedeno na střechu domu, je také z nerezu a je ve stejné velikosti jako varná deska.   „V domě máme oddělenou samostatnou jídelnu, ale nejčastěji jíme právě v kuchyni, která je částečně otevřená i do obýváku,“ píše paní Markéta.

„Všechny šuplíky mají tiché dovírání, je to obrovská výhoda, do šuplíku stačí jemně strčit a on se sám tiše dovře. Největším problémem naší staré kuchyně byl úložný prostor, který se nám podařilo zdvojnásobit a protože jsem nechtěla mít vystavené žádné spotřebiče na lince, zvolila jsem nový typ mikrovlnné trouby od společnosti Dacor, která je zabudovaná v lince jako šuplík. Ostatní spotřebiče jsou všechny v nerezovém provedení od novozélandské firmy Fisher&Paykel. Lednice a myčka nádobí mají speciálně upravený povrch, na kterém nezůstávají otisky prstů. Myčka na nádobí je složená ze dvou malých šuplíků, což je také velmi výhodné: pokud máte méně špinavého nádobí, stačí zapnout jen jeden šuplík. Tento model má velmi malou spotřebu vody. Trvala jsem na tom, ze varná deska musí být plynová, jsem na plyn zvyklá a elektrika mi nevyhovovala, trouba pak je horkovzdušná. Kuchyňský dřez z nerezu je vybavený výkonným drtičem zbytků, který rozdrtí i kuřecí kosti,“ pochvaluje si paní Markéta.

Ze snímku vyplývá, že paní Markéta používá řadu českých potravin.  Dráťený program v zásuvce, které si paní Markéta obstarala ty nejmodernější, s tichým posuvem.

„Celá rekonstrukce trvala dva měsíce a kromě vodoinstalací, elektroinstalací a sádrokartonu jsme si všechno s přítelem instalovali sami. Kuchyň je také vybavená LCD televizí a blu ray přehrávačem, protože je v zadní části domu a za domem je zahrada, kde v létě často grilujeme. Stačí pak jen otevřít okna a slyšíme hudbu i venku, navíc si ráda při vaření pouštím staré české filmy. Kuchyň jsme dokončili před čtyřmi měsíci a jsem s ní velmi spokojená. Údržba je velmi jednoduchá a nemám s ní zatím žádný problém. S nerezem jsem předtím neměla žádné zkušenosti, ale na jeho vyleštění se mi velmi osvědčil eukalyptový nebo olivový olej. Pracovní desku stačí přejet papírem s ironem, nebo obyčejnou jarovou vodou. Nová kuchyň je snem každé ženy, která ráda vaří a já jsem si svůj splnila na sto procent,“ zakončuje s viditelnou spokojeností paní Markéta.

Text i foto: čtenářka