Jana s Vaškem bydlí ve vesničce, která těsně navazuje na velké pražské obvody, dnes zástavba obě lokality už prakticky propojila. A když se před dvěma lety vyskytla možnost koupit v tomto místě pozemek, neváhali. Vždyť na nejbližší metro je to pět minut městskou dopravou! Tak se ani Jana nemusela bát osudu příměstských „zelených vdov“, které sice díky podnikavému manželovi požívají veškerého komfortu bydlení ve vlastním rodinném domě, ale v podstatě se cítí odříznuté od centra dění, od bývalých kamarádek, škol, školek, obchodů a další infrastruktury. Nehrozilo tak ani nebezpečí, že děti bude nutné vozit až do dospělosti autem do školy nebo na kroužky. A to by v případě Jany platilo stokrát, dcera je sportovkyně, což znamená dojíždění na každodenní tréninky.

Kuchyně je osvětlená dvěma okny. Klikněte pro větší obrázek!V Praze nemusí být blaze
Na první pohled by se zdálo, že rustikálně laděných kuchyní je na trhu nepřeberné množství. Jana s Vaškem však nechtěli dílo místního truhláře, kde se báli špatného vysušení dřeva – rustikální kuchyně se dělají z masivu, a tak se ve vlhkém kuchyňském prostředí báli kroucení dřeva. Chtěli proto osvědčeného výrobce a začali obcházet pražské prodejce. „Bohužel jsme se ale nesetkali s příliš vlídným přístupem. Ceny byly astronomické a servisní služby nedokonalé,“ doplňuje Vašek. Svěřuje se například se zkušeností, kdy mnohá kuchyňská studia nabídla návrh kuchyně zdarma. „Jenže bylo to ve skutečnosti trochu jinak. Přišli jsme do studia, dodali rozměry kuchyně, vysvětlili přesné představy. Oni udělali návrh, který byl v úplném rozporu s tím, co jsme chtěli. Tak jsme tam šli znovu a oni nám vysvětlili, že návrh mohou změnit, ale za každou další opravu zaplatíme tři tisíce. To nás naštvalo.“

A tak pátrali dál, až v Českých Budějovicích narazili na prodejce italských kuchyní Arrex Italia-Interier. „Není to žádná kuchyně na míru, ale jejich rustikální sektor skoro na centimetr ´sedl´ do našeho prostoru, jen v jednom z rohů se linka prodloužila o deset centimetrů tím, že se mezi jednotlivé segmenty vložil stejně namořený díl,“ vysvětluje Jana.

Starodávné úchyty kontrastují s moderní technikou ve vestavné lednici. Klikněte pro větší obrázek!Smutný příběh přístupu bohatých studií ale ještě není u konce. Opakoval se totiž i ve fázi montáže linky, ale i později, kdy se řešila pracovní deska. „Už na začátku, když jsme kuchyni poptávali v Praze, nám tvrdili, že za montáž zaplatíme 15 tisíc korun. Za linku v této cenové kategorii! A ejhle, z Budějovic přijeli a udělali vše zadarmo a ještě slušně pozdravili!“

Jaká byla nakonec volba? Zvolili tmavou kuchyni Gloria z masivního topolu namořeného do barvy ořechu. Řada je typická bohatou ornamentální výzdobou doplněnou o úchyty, které ladí se zvoleným stylem.

Je kámen bez rizika?
Podobné trable jako s linkou samotnou zažili manželé i při objednávání pracovní desky. „To víte, že jsme poptávali více výrobců, přece jen je ta linka dost dlouhá, a tak nám bylo jasné, že nepůjde o lacinou záležitost. Ale když nám přišel rozpočet od jednoho z největších tuzemských specialistů na výrobu kamenných kuchyňských desek, zalapali jsme po dechu. Chtěli skoro sto tisíc korun. A tak opět nastalo pátrání a nakonec jsme ji sehnali skoro za polovic, navíc nevidím, že by v něčem byla méně pěkná nebo funkční,“ vraští ještě dnes čelo Vašek při vzpomínce, jaký zásah do peněženky tehdy mohl zažít, kdyby podlehl prvnímu svodu.

Kamenná deska je ze žuly v úpravě Antik, to znamená že je otryskaná do mírně zvrásněného povrchu, který dá vyniknout kresbě kamene. „Než ji namontovali, napustili ji speciálním olejem, protože kámen je přece jen nasákavý. Taky jsme dostali přípravek k ošetřování, jednou za čas je potřeba povrch ošetřit. A poctivě dodržujeme ponaučení, že je povrch citlivý na mastnotu. Takže když na ni ukápne něco mastného, je ideální ji co nejdříve setřít, aby po mastnotě nezůstaly stopy,“ vysvětluje Jana.

Keramický dřez se tvarově hodí k rustikálnímu nábytku. Klikněte pro větší obrázek!S konstrukcí pracovní desky souvisí i výběr dřezu. Do kamenných desek se často zasazují podstavné nerezové dřezy, majitele domu ale zaujal keramický dřez s odkapní plochou, na který narazili náhodou v nábytkovém obchodním domě. „Podobnou kombinaci jsem viděl v nějakém letáku výrobce sanitární keramiky a hned mi přišlo, že toto by byla ideální kombinace k masivnímu dřevu a žulové desce, prostě aby přírodní materiály na první pohled i první pohlazení k sobě seděly, ostatně myslím, že se k sobě hodí i tvarem,“ říká Vašek. Svoji myšlenku dotáhli i výběrem italské baterie, za kterou by se designem nemuseli stydět i naši předkové. Přesto je vybavená pákovým ovládáním, aby se zachoval komfort 21. století.

Indukce pro radost
V sestavě luxusní masivní kuchyně možná někoho zarazí varná deska a trouba z produkce levnějšího výrobce. „Jenže my jsme neměli jinou volbu, jedině oni nabídli design trouby, který se nám k naší lince líbil. Ale na druhou stranu nevím, proč někdo tuto značku odsuzuje. Vždyť ta trouba dělá všechno, co se od ní čeká. A kdo neumí vařit, tak mu nepomůže ani trouba pětkrát dražší,“ pohoršuje se Jana nad naším decentním dotazem. To na sklokeramické desce nelze mnoho designových výstřelků vymyslet, proto vypadá stejně jako stovky jiných. Je od téhož výrobce jako trouba, ovšem nabízí čtyři indukční plotýnky. Po otázce, jak se vaří na indukci, vyprchá předešlá rozladěnost a odpověď je jednoznačná: „Výborně. Vůbec jsem si to neuměla předem představit. Vše se dělá daleko rychleji a deska opravdu zůstává skoro chladná. Já jsem si vždycky myslela, že je to jen sebepropagace výrobců indukčních desek, aby zdůvodnili vyšší cenu, ale je to pravda. A má to i výhodu – kdykoliv třeba překypí polévka, na staré klasické sklokeramické desce se to kvůli rozžhavenému povrchu celé speklo a čistit ji bylo peklo. Teď stačí setřít hadrem a je uklizeno,“ chválí si Jana.

Její ódu na indukční vaření potvrzuje manžel: „Máme kamaráda, který je profesionální kuchař a má vlastní restauraci, takže celý život vaří na plynu. Od té doby, co máme indukci, se vždycky při návštěvě hrne do kuchyně, aby si zavařil a tvrdí, že kdyby teď zařizoval další kuchyni v restauraci, určitě by dal tomu způsobu vaření přednost.“

 

V kuchyni kralují drobné ozdoby, jaké manželé prodávají ve svém obchůdku. Klikněte pro větší obrázek!

Mohutný portál odsavače byl součástí linky, bylo však problematické najít digestoř, která by pasovala do typizovaného otvoru. Klikněte pro větší obrázek!

Pečicí troubu vybírali manželé především podle designu. Klikněte pro větší obrázek!

Zdroj: iLiving.cz - Marek Burza, Foto: Marek Burza