Situace k rekontrukci kuchyně v takřka sto let staré rodinné vilce dozrála, když čáp oznámil svůj přílet. Nastalo stadium přemýšlení, jak z malé a úzké kuchyně vytvořit funkčnější prostor. A to hodně rychle, než se narodí miminko. S hledáním architekta problém nebyl – paní domu měla jednoho v rodině: svého bratra Petra Ondráčka. Ten byl postaven před úkol kompletně rekonstruovat kuchyni, aby sloužila i jako jídelna, měla hodně úložných prostor, splnila pokud možno všechny představy a odpovídala finančním možnostem manželů.

Kuchyňské dveře jsou celoskleněné s kovovým vertikálním madlem. Lépe se hodí ke stylu zařízení a navíc jimi proniká denní světlo do tmavší předsíně. Vedle dveří je spížová skříň a lednice, kam se ukládá nákup. Klikněte pro větší obrázek!Největší zásah
„Půdorys kuchyně byl nevýhodný“, říká architekt. „Původně k ní přiléhala komora, kam se vstupovalo z předsíně. Z kuchyně byla přístupná pouze minimální spíž. Bylo to nešikovné, ale začátkem 20. století byly na tuto část bytu kladeny bohužel jiné nároky. Když jsem nechal strhnout nenosné příčky, vznikla čtvercová místnost 4 x 4 metry. To už bylo dost, aby se tam vešla slušně velká kuchyňská linka i jídelna,“ vysvětluje největší stavební úpravu autor.

Základní požadavek paní domu se týkal barvy: nábytek ladit do červené. Za druhé si přála, aby v místnosti byly i dřevěné prvky jako protiváha ostrým technicistním liniím. Dohodla se s architektem, že mu připraví podrobnou soupisku, co a také kam bude do zásuvek a skříněk ukládat. Měla jasno, kde má být dřez, jak velkou chce pracovní plochu. Podívejme se, zda se jí přání splnila.

Červená, šedá, bílá
„Výběr té správné červené byl snadný: paní domu nechtěla běžnou červenou, kterou lze vidět na jakékoli tuctové kuchyni, takže jsem přinesl vzorník barev RAL, podle kterého jsme společně vybrali ten správný odstín,“ popisuje rozlousknutí prvního oříšku architekt. „K němu bylo zapotřebí zvolit barevně klidnou podlahu, z praktického a teplého materiálu. Proto jsem zvolil marmoleum ze série Walton v kombinaci s podlahovým vytápěním v nejsvětlejší vyráběné barvě, kterou je šedý odstín 180. Výborně se udržuje, je příjemné na došlap“, nechává nahlédnout do karet architekt. „Jako akcent jsem použil zebrano. Má krásnou kresbu a je elegantní. Tím splňuje úkol povýšit kuchyni na regulérní obytný prostor, za který se nikdo nemusí stydět“. Vlastní jídelna je decentní, neruší pruhované zebrano ani rudý lak korpusů. „Protože bylo málo místa, zvolil jsem jednoduchý stůl s kovovým rámem a jako desku osmimilimetrové tvrzené sklo. Díky tomu, že je průhledné a není vlastně vidět, pocitově odlehčuje tento relativně malý prostor“. Ideálním doplňkem jsou skořepinové židle na chromovaných nohách.

Jídelně dominuje zebranové obložení stěn. Klikněte pro větší obrázek!Nápady se vyplácejí
Pro tuto kuchyni jsou typické nápady, které ušetřily investorům dost peněz, aniž se slevilo z kvality. Odkud pocházejí luxusní červené lesklé skříňky? Jde o zakázkovou práci místního truhlářství! „Dalo mi práci přesvědčit investorku,“ říká architekt, „že zakázková kuchyně nebude dražší než značková, kupovaná z kuchyňského studia, ale naopak, o dost levnější!" Čela skříněk z lakované MDF desky, korpusové bočnice z levnějšího lamina. Pracovní plocha je z umělého kamene staron solid, což je to levnější varianta známějšího corianu. Horní skříňky a sokl korpusů jsou z kovolaminátu. Opravdovou nerez najdeme na stahovací roletce v rohu kuchyně. Nešetřilo se na dřezové baterii ani na spotřebičích. Zajímavě byla zvolena digestoř. „Nechtěl jsem už vzhledem k horním skříňkám klasickou trychtýřovitou, vybral jsem raději hranatou.“

Značnou úsporu znamenal jídelní stůl. Kdo chodívá po designových studiích, ví, že podobné typy se většinou pohybují v řádu desetitisíců. „Ani náhodou“! směje se architekt. „Tenhle je z nerezových jäklů, které podle mého návrhu vyrobil zámečník. Sklo se zabroušenými hranami dodal sklenář.“ Plastové židle představují ve své kategorii rozumný cenový kompromis. Co je nejluxusnějším kusem v jídelně? „Lustr. Vybral jsem ho, aby potencionálně strohý stůl korunoval jako originální šperk a zároveň korespondoval s moderním rázem této kuchyně."

Snad nejluxusnějším doplňkem v místnosti je italské stropní svítidlo. Klikněte pro větší obrázek!Pár drobností, které stojí za řeč
Roh v kuchyňské lince představuje mnohdy problém. Jak se s ním poprat? Architekt Ondráček zabil dvě kuchyňské mouchy jednou ranou: rohová skříňka se ukázala jako ideální úložiště ohřívače vody. „Nejsem příznivcem otočných drátěných programů na nádobí,“ vysvětluje. „Nepřipadají mi adekvátní vzhledem k tomu, co po praktické stránce opravdu umějí.“ Za kuchyňskou linkou je hladká skleněná tabule, takže odpadají problémy s mastnotou usazenou ve spárách. Za pozornost stojí skleněné police lepené na skle a zásuvkový pojízdný kontejner - inspirace kancelářským nábytkem je zjevná. V něm je uloženo vše k rychlému či příležitostnému stolování. Jídelně dominuje stěna obložená pruhy horizontálně použité zebranové dýhy; uprostřed má mléčně bílý skleněný podsvícený pás, který dává příjemně měkké intimní světlo. Vedle dveří stojí jako solitér varné centrum s vestavnou mikrovlnnou a pečící troubou.

Avšak nejprůkaznějším svědectvím, že jsme v kuchyni 21. století, je počítač. Paní domu ho používá hlavně jako kuchařku. Skladovat kuchařské knihy na polici by bylo v téhle kuchyni opravdu zbytečné.

Kombinace dřeva, světel šedé a sytě červené vypadá elegantně. Klikněte pro větší obrázek!



Architekt vyhověl přání paní domu, aby v kuchyni bylo co nejvíce úložného místa. Klikněte pro větší obrázek! 



Na bateriích a dřezu investor, ani architekt nešetřili. Kliknětw pro větší obrázek!

 
Zdroj: iLiving.cz - Marie Krausová, Foto: Martin Zeman