1. Velkorysá kuchyně do L

Kuchyně je trochu skoupější na prostor, ovšem velkorysejší, co se úložných ploch týká. Ergonomicky je zcela funkční, L s tímto pořadím zón je pro praváka vlastně ideálem. Pokud by majitelé chtěli mít tuto variantu, ale s většími pracovními plochami, stačí umístit troubu pod varnou desku a dalších 80 cm pro vaření je na světě. Rampy lemující horní část kuchyně jsou jedna z věcí, kterou jedni vyhledávají, jiní zatracují. Je pravda, že kuchyni činí kompaktní, „rovná“ její výšku, nabízí se také varianta s bodovým osvětlením.

2. Varianta s ostrůvkem

Druhá kuchyně, tentokrát laděná do šedé a červené, má oproti předchozí více pracovního místa. Od jídelního stolu ji odděluje 120 cm dlouhý ostrůvek, který je dalším pracovištěm i úložištěm. Pořadí zón v této variantě je zrcadlové, vyhovovalo by spíš levákovi. Nevím, do jaké míry jsou závazné odpady a vedení vody, proto se jich raději držím. I zde jde o pěknou variantu.

3. Dražší, ale praktická

Linka laděná do přírodnějších tónů vychází z předchozí šedé. Ponechává z ní základní tvar – umístění vysokých skříní, horní skříňky, ostrůvek. Je ale praktičtější – varná deska se přesouvá na ostrůvek (120 x 90 cm), který je přístupný ze všech stran. Varná zóna se přiblížila mycí zóně a zároveň lednici, troubě i spíži. Bude však finančně náročnější.
 




Autor: Bára Havlová