Přání čtenářů

Manželé Sýkorovi nám napsali:

…Jsme mladá rodina se dvěma malými dětmi a stavíme rodinný dům. Nyní se staví základy, tudíž je možné dělat úpravy. Kuchyň je propojená s obývacím prostorem, jehož součástí je prosklený výklenek (viz přiložený půdorys). Celé jedno rameno kuchyně je nyní naplánováno jako velká nika pro kompletní vestavbu všech velkých spotřebičů (lednice, velká potravinová skříň, trouba a mikrovlnka). Od vstupních dveří do obývacího prostoru směrem k nice je šikmá stěna, ve které je krb. Tuto stěnu plánujeme obložit kamenem.

Nyní ale váháme, zda není kuchyň příliš dlouhá a úzká a zda není lepší niku zrušit a pokusit se kuchyň opticky rozšířit.

Rádi bychom jednoduchou, moderní, nadčasovou kuchyňskou linku s trochou šmrncu, která by se hodila pro moderní dům (pro představu přikládáme náhled na dům). Kuchyň bude sloužit pro běžný provoz naší čtyřčlenné rodiny. Spotřebiče chceme vestavěné, v kuchyni by mělo být dostatek pracovní plochy. Jediný speciální požadavek, který máme, je velká vestavěná lednice a standardně velký mrazák - půjde tedy o dva samostatné spotřebiče. Americké lednici se nebráníme, ale otevírání chladicí části nám připadalo pro naši kuchyň neergonomické.

Návrh odborníka

Rozvrhnout si kuchyni ve fázi hrubé stavby, kdy je ještě možné takřka libovolně pohybovat s odpady a dalšími vedeními, to je ideální stav. Zde manželé naráží na problém s naplánovanou nikou. Taková nika, do které se schovají vysoké kuchyňské skříně, to je báječná věc. Nebo může být. V tomto případě kuchyni skutečně poněkud zbytečně zužuje, nicméně poskytuje obrovský úložný prostor, to je nutné si také uvědomit. Pakliže umístím vysoký blok dozadu, čímž kuchyň opticky zkrátím, přijdu o část tohoto objemu, a to vzhledem k umístění okna. Proto bude fajn uvědomit si, co je prioritou. S „nudlovitějším“ prostorem se dá dobře pracovat – horizontálními liniemi, rozbitím ploch barvami, tmavou barvou na zadní stěně…

Na první kuchyni pracuji s nikou. Linka je to z funkčního hlediska opravdu dobrá, prostorná, ergonomicky navazující. První obrázky jsou vymodelované dle návrhu v projektu, následně posunuji dřez blíže varné desce, což se mi zdá praktičtější. Potřebujete dolít vodu do hrnce a čeká vás sto jarních tam a zpět…? Oněch 80-100 cm mezi dřezem a deskou bohatě stačí. Dřez pod oknem samozřejmě volá po dobré sklopné baterii. Barevně jsem namíchala tradiční kombinaci černé a bílé. Je pro otrlejší povahy. Nicméně tady vidíte, že skříňky odvádí pozornost od tvaru místnosti a prostor se zdá méně úzký. Výmalbu bych ponechala jednobarevnou (zadní stěna by si možná zasloužila o jeden až dva odstíny tmavší barvu). A barevný akcent? Jaký jen chcete. Neutrální základ je dobrá volba.

V druhém případě již bez niky. Kuchyně se jako mávnutím kouzelného proutku zvětšila a prosvětlila. Nyní bych na každý pád umístila vysoké skříně dozadu (pokud je narovnáme podle dlouhé stěny proti oknu, jsme tam, kde jsme byli). Barevně opět ladím neutrálně, rustikálnější dezén dřeva (kombinace starého venkova a minimalismu je příjemná, zde navíc reaguje na kamenný obklad) a různobarevná výmalba. Je libo žlutou, skořicovou, růžovou? Cokoli chcete… Klasickému L není co vytknout.


Třetí kuchyně je odnoží předchůdkyně. Varné centrum se separuje a vytváří poloostrůvek, čímž nabízí více využitelného prostoru (rohová řešení mají „hluchá“ místa). Nicméně opět je nutné rozmyslet, zda ostrůvek ano, či ne. Riziko pokapané podlahy versus krátká pracovní plocha čtvrté varianty…? Barevné ladění už není neutrální. Pokud volíte jakoukoli výraznější barvu při montáži linky, zavazujete se k jejímu respektování při dalším vybavování interiéru.

Čtyřka je velmi decentní kuchyně, laděná ve světlém dřevě a bílé barvě, doplněná odstíny béžové a hnědé. Útulná, ovšem těžko říct, jak klasika zalahodí oku Sýkorových. Tato linka je konec konců také dobrým řešením. Mezi dřezem a deskou je sice méně místa, ale ostrůvek 120 x 90 cm by měl absenci pracovní plochy vynahradit. Desku ostrůvku volím vyšší – cca 95 cm, záleží na výšce majitelů. Horizontální členění i tady rozšiřuje prostor, přestože bez niky to již není nijak nutné.




Autor: Bára Málková | Fotografie: Bára Málková