V prosinci roku 2009 jsme po dlouhém hledání a rozhodování koupili s přítelem rodinný domek v Nivnici, v malebné vesnici na úbočí Bílých Karpat. Domek je nízký, situován do písmene L s dvěma obyvatelnými místnostmi, dalším rozdělaným pokojem, dílnou a pracovnou.

Kde zřídit kuchyň?

Když jsme začali přemýšlet, jak domeček předěláme k obrazu svému, hlavním tématem se stala nová kuchyně. Ne, že by stávající kuchyňská linka byla špatná, ale má již něco za sebou, vždy je co zlepšovat a navíc je tato místnost poměrně velká (4,2 x 5m)a daleko vhodnější pro dětský pokoj.

Již zmíněnou rozpracovanou místnost zamýšleli předchozí majitelé předělat na ložnici.
Ale! Tato místnost je nejmenší v celém domě (4 x 2,8m), s malým oknem a navíc podsklepená. Vchod do sklepa byl přímo z místnosti, takže už takhle malá místnost byla ještě menší. Podlaha byla oproti všem jiným podlahám vyvýšena asi o devadesát centimetrů. To by znamenalo nejméně pět schodků na malém prostoru, aby se člověk dostal do ložnice.

Kuchyň
Stávající kuchyně toho měla již dost za sebou.

Ideální řešení: Kuchyňka s obývacím pokojem

Proto jsme se rozhodli, že se vzdáme sklepa, který zasypeme, vyrovnáme tak podlahy a zbudujeme zde novou kuchyň, kterou následně propojíme s další místností, což je obývací pokoj. Spojením těchto dvou místností dostaneme do nové kuchyně více světla právě z obývacího pokoje.

Propojení kuchyně a obyváku nebude přes celou šířku zdi. Průchod bude široký asi 150 cm a díky tomu vznikne samostatný kuchyňský kout s jídelnou a dostatečné soukromí v obývacím pokoji.

První překážky

Pomalinku jsme si to již představovali v plné parádě a s budoucími plány jsme byli spokojeni.

Ale úsměv na tváři nám dlouho nevydržel. První problém byl na světě ještě dřív, než se začalo s bouráním. A další na sebe nenechaly dlouho čekat. Kde vezmeme tolik suti na zasypání sklepa? Co s tak vysokým stropem, který vznikne snížením podlahy? Podaří se někomu udělat tak malou kuchyňskou linku, aby jsme dodrželi zóny dle standardu? O tom a ještě dalším již v příštím článku.

Text a foto: Barbora Jálová