Od posledního velkého bourání se práce opět trochu zpomalily. Co to způsobilo? Díky probouraným průchodům vzniklo mnoho rohů, které bylo potřeba zahladit. To znamenalo nakoupit rožky a nalepit je, aby vznikly naprosto rovné hrany. Práce s lepidlem byla snadná, ale i tak to zabralo nějaký čas.

Přečtěte si, co se dělalo minule.

Složitější to bylo s horní části průchodu. Zákon gravitace, kdy omítka padá směrem dolů, opravdu funguje. Přibylo nám sice pár šedin na hlavě, ale nakonec se vše podařilo.

Stolař na obhlídce

Mezitím nás navštívil stolař, aby si přesně naměřil všechny rozměry, a abychom se domluvili na detailech kuchyňské linky. Barvu linky jsme již měli vybranou, kromě pracovní desky, která bude stejná jako zástěna na zdi.

Když jsem držela v rukou asi patnáct centimetrů tlustý vzorník barev, věděla jsem, že vybírání bude složité. A taky že ano. Trvalo mi asi hodinu, než jsem vybrala tu snad správnou variantu.

Druhý den jsme jeli vybírat dlažbu do kuchyně. Tady alespoň víme, že dlažba musí být díky nedostatečnému dennímu světlu světlá. Nakonec jsme vybírali ze tří barev.

Nejdřív jsem si myslela, že když vybereme úplně lesklou, bude to to nejlepší. Ale díky vzorkům, které v prodejně měli jsem zjistila, že úplně lesklá nebude na údržbu to pravé ořechové. Matnou jsem taky nechtěla, takže zvítězila tzv. lapovaná. Matná s lesklým povrchem, barva okrová.

 
Před tím a potom – takhle vypadaly omítky posledně, odpoledne už byly opravdu fajnové.

Fajnové omítky

V sobotu jsme měli na programu fajnové omítky. Chlapi dojeli tradičně po šesté hodině ranní. Začali v rychlém tempu, s přibývajícím časem sil ubývalo. Ale není se čemu divit. Práce bylo opravdu hodně. Fajnová se nedělala jenom v kuchyni, ale ještě i v ložnici a šatně a při posledních metrech už nevěděli, zda točit pravou či levou rukou. Byla zhruba hodina po poledni, když jim náčiní doslova vypadlo z rukou.

Poté proběhl již tradiční úklid a večer jsme se kochali nad tím, že kuchyň vypadá zase jinak. Líp. A čím dál víc se podobá konečné verzi. Světlé omítky opticky zvětšily místnost a odráží se zde více denního světla.


Průchod do ložnice se proměnil k nepoznání.

Jaké spotřebiče

Posledním úkolem pro zahájení výroby kuchyňské linky bylo vybrat spotřebiče. Myčku, digestoř, troubu a varnou desku. V doporučené a osvědčené prodejně jsme strávili asi hodinu a půl.

Prodejci jsme předložili náš cenový výměr a pak už bylo zcela na něm, abychom se do toho vešli. Podařilo se. Myslím, že jsme vybrali spolehlivé a kvalitní spotřebiče, které i za několik let budou stále patřit mezi ty nejlepší.

Příště by se měly věci točit kolem sádrokartonového stropu a dlažby. Co se nám podaří zajistit dřív, ještě netušíme.

 Text a foto: Barbora Jálová