A jsme skoro u konce. Zároveň s malováním jsme řešili dovoz spotřebičů, které jsme si před pár týdny vybrali. Stačilo jen zavolat do prodejny a nahlásit, kdy mají zboží doručit. Druhý den již vše stálo v pokoji.

Fáze 15: Pokládání dlažby

Z oranžové byla málem růžová!

Malování byla první věc, se kterou jsme neměli skoro žádnou starost. Tedy kromě výběru barev. Jedna stěna proti oknu měla být výraznější (sytě oranžová) a zbytek světlejší (pouze nádech oranžové).

V době, kdy jsme byli v zaměstnání, malíř dlažbu zakryl fóliemi, napenetroval stěny a po zaschnutí se pustil se do práce. Odpoledne na nás čekala vymalovaná kuchyně. Když jsem uviděla ten světlejší odstín, šly na mně mdloby. Ze světlé oranžové byla růžová! A tu opravdu nemusím.

Později bylo vidět, že je to opravdu ta barva, kterou jsme si vybrali. Když do kuchyně zasvítilo sluníčko, byla to opravdu oranžová. No snad to ve finále bude ladit s kuchyňskou linkou.

 

Pan stolař v akci

Další den již byl konečně určen pro stolaře. Po tom všem bourání a likvidování nastal den D.

Opět jsme museli do práce, takže jsme neměli možnost sledovat, jak linka roste kousek po kousku. V práci jsem byla jako na trní. Myšlenkami jsem byla pořád doma – zda je všechno v pořádku, zda tam není nějaký problém, zda není něco špatně přichystáno atd. atp.

Když jsme přijeli domů, byly namontovány korpusy spodních skříněk, potravinové skříně, pracovní deska a zástěna. Výběr lamina se nám líbil. Pro tento den bylo hotovo, neboť stolař přijel až odpoledne a více toho nestihl.

 

Trable s myčkou

Druhý den pokračoval. Namontoval korpusy horních skříněk, všechna dvířka, asi hodinu zápasil s parapetem pod oknem a zabudoval elektrickou troubu a indukční varnou desku.

Vypadalo to už mnohem lépe než předchozí den. Když chtěl zabudovat myčku a přišroubovat dvířka, po rozbalení krabice zjistil, že typ spotřebiče neodpovídá tomu, který jsme mu předtím nahlásili. My si vybrali vestavěnou s viditelným panelem a dodána nám byla vestavěná, se skrytým panelem. Ach jo.

Ihned jsme kontaktovali prodejnu, kde zjistili, že nám sice dodaly správné doklady, ale zboží zaměnili. Ještě v ten samý den nám přivezli správnou myčku. Byl již pozdní večer, ale přesto se nám ji ještě podařilo zabudovat.

Mezi kocháním se na rostoucí linku jsme si uvědomili, že jsme ještě nevybrali madla na dvířka. Nebyl to žádný problém, neboť stolář měl u sebe fotky různých úchytů. Vybrali jsme si a se slibem, že druhý den doladí všechny detaily, jsme se rozloučili.

Těšili jsme se na další den, protože i když už kuchyň byla více-méně kompletní, nebylo to stále ono. Pořád tam něco chybělo.
 

Text a foto: Barbora Jálová, Isifa.com