Původně bylo na podlahách linoleum a koberce. Obojí jsme hned ze začátku rekonstrukce kompletně odstranili a zlikvidovali. Betonový podklad celého bytu tak měl šanci dokonale proschnout, a protože byl jinak ve velmi slušném stavu, nevyžadoval kompletní přestavbu, ale jen drobnější úpravy. Ty spočívaly v celkovém zarovnání plochy. Jednak byla podlaha v některých místech přece jen porušená menšími či většími prasklinami, jednak byly v podlahách nově instalovány trubky plynového topení. A po vysekání dlaždiček v koupelně byla podlaha v této místnosti asi o pět centimetrů níže.

Beton z betonárky ušetřil čas i peníze

Všechny tyto nerovnosti jsme se se zedníkem rozhodli řešit objednáním betonu. Zedník totiž odhadl potřebné množství na jeden kubík a takové množství připravovat ručně bylo nemyslitelné. Znamenalo by to nakoupit a dovézt desítky pytlů betonu a pracně je rozmýchávat v míchačce, což by bylo podstatně pracnější a ve výsledku i dražší. Kromě toho přímo v Černošicích je betonárka. Rádi jsme tedy této výhody využili a již hotový namíchaný beton si nechali dovézt.

Určité přípravy jsme provedli bez zedníka den před betonováním. Vysekáním lišt pro plynové potrubí v podlaze jsme narušili hydroizolační vrstvu, která byla pod nejsvrchnější vrstvou betonu tvořena tenkou vrstvou gumoasfaltu. Gumoasfalt, od kterého se prodávají dva druhy, jeden pro klasické použití na střechách, druhý s hydroizolačním efektem právě pro použití v podlaze, jsme tedy zakoupili a žlábky pro plynové potrubí tímto gumoasfaltem (je v tekutém stavu) pečlivě natřeli.


Jak na dovezený beton

Druhý den jsme už se zedníkem nejprve provedli zvýšení a zarovnání podlahy v koupelně a teprve potom zarovnali veškeré nerovnosti v bytě.

U zpracování většího množství betonu je důležité zajistit, aby beton neproschul, pak totiž začne velmi rychle tvrdnout. Je tedy důležité pracovat poměrně rychle, beton na hromadě průběžně kontrolovat a mít připravenou například konev s vodou na případné zvlhčení.

Po dokončení podlahy v koupelně jsme prošli celý byt a zarovnali veškeré nerovnosti, tím byla hrubá příprava podlah hotová.


Izolace není nikdy dost

Byt se nachází v přízemí rodinného domu a bohužel není podsklepen, obaváli jsme se tedy vzlínáni vlhkosti z podloží domu. Další úpravou podlah tedy bylo vytvoření hydroizolační vrstvy. Tu jsme pořídíli v tekutém stavu ve větších plastových kýblech. Hydroizolace je ve většině případů dvousložková, takže stačí obsahy obou složek v příslušném poměru důkladně promíchat a je připravena k nanášení. Promícháním vznikne v podstatě řidší tekutá hmota, proto jsme pro její nanášení použili starší váleček na malování. Jednak je práce s válečkem na násadě podstatně jednodušší než se štětcem, jednak je materiál lépe roztírán.

Po zaschnutí jsme nátěr provedli ještě jednou, a to křížem k první vrstvě, tím je zajištěno, že hydroizolační vrstva bude opravdu jednotná, bez vynechaných míst, kudy by mohla prostupovat vlhkost, což je u hydroizolační vrstvy vůbec nejdůležitější aspekt.
 



Autor: Lucie Průchová | Fotografie: autorka