Na severní polokouli začíná chřestová sezona. Kam vyrazit za šlechtěným chřestem, to si můžete přečíst v sobotu. V zemích kolem Středozemního moře, zejména v Chorvatsku a v Itálii, se ale chřest také sbírá v přírodě, podobně jako my chodíme na houby. Je vzácnější, jemnější, není to jídlo, je to vzácná pochoutka. Ostatně jako všechno, co musíme napřed hledat, abychom si to pak mohli nasbírat. Co je to vlastně za rostlinu?

Chřest se jmenuje latinsky Asparagus officinalis, tedy lékařský. Jeho přirozený areál zabírá mimo výše zmíněné země jižní Evropy také přední Asii a severní Afriku. Připisují se mu sice různé léčivé vlastnosti, ale jeho nevýraznější užitnou vlastností je zařazení mezi luxusní potraviny. Luxus této zeleninky spočívá v její titěrnosti, obtížném sběru a také v tom, že se dá sklízet jen velmi krátkou dobou. V nejsevernějších částech svého výskytu se chřest dá sbírat přibližně do svatojánské noci, na jihu je to samozřejmě dříve. Jídlo se změní v dekorativní rostlinu.


Do hrobky i na královský stůl

Chřest byl známý již ve starém Egyptě. V pyramidách se prý našly svazečky chřestu, které dostali mrtví faraónové na poslední cestu. Nechyběl na jídelníčcích mlsných císařů starověkého Říma. K dokonalosti jeho vzácnost dovedli francouzští králové v čele s Ludvíkem XIV. Jeho kuchaři vymysleli zeleninu, jíž se říkalo královský hrášek. Jednalo se pouze o konečky výhonků, které se odlamovaly a podávaly s nějakou velejemnou přísadou, například jen s máslovým přelivem. Zbytek nejspíš dostávali další členové královského dvora v nějaké vynikající krémové polévce.


Tisíce druhů, ale jen jeden pravý

Všichni dnes nejspíš známe nejrůznější druhy chřestů, od zelených přes bílé až po fialové. Ty mají všechny atributy zeleniny pěstované ve velkých objemech. Ovšem jejich divoce rostoucí bratříčci jsou nesrovnatelně dražší. Malinké a teninké zelené výhonky se dají sehnat právě teď na trzích na jihu Evropy. Jejich jemná chuť ale velmi dobře také vynikne, když jsou naložené v kyselém nebo olejovém nálevu. Na tuto úpravu si klidně můžeme počkat do léta. Podává se často jako příloha k parmské šunce neboli pršutu a k sýrům.

 

 

 

Recept: Zelený chřest se zeleným pestem

Připravte si: svazek chřestu, 8 dkg listů česneku medvědího, 5 dkg parmezánu, 5 dkg piniových (nebo jiných) oříšků, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...



Autor: Jana Vlková | Fotografie: www.isifa.com