Malovaná vajíčka, jasné ztvárnění radosti z nadbytku a symbol plodnosti, provázejí Velikonoce v celé Evropě. V jarním období slepice dobře nesou, ale v minulých stoletích konzumaci vajíček zakazovaly postní příkazy. Když půst pominul, bylo třeba nadbytky rychle spotřebovat. Tělo oslabené nucenou střídmostí se takovou stravou rychle posílilo.

Kdo roznáší vajíčka po Evropě

V německy mluvících zemích se o velikonoční vajíčka starají králíci. Sousedním Rakousku i Německu jsou v období Velikonoc králíky ozdobeny snad všechny domácnosti. Vajíčka na stuhách zdobí i keře venku. V hlubokých lesích Duryňska a Vestfálska chodí místo králíků lišky. Vajíčka ve francouzsky mluvící Evropě, tedy v Belgii a ve Francii nosí zvony z Říma. Zvony odlétají ve čtvrtek, a vracejí se na velikonoční pondělí, kdy vajíčka trousí na zem.

Co se peče jinde?

Velikonočního beránka z piškotového těsta si přivlastňuje Alsasko, ležící na hranici mezi vyumělkovanou francouzskou a poctivou německou kuchyní. Bochánky, mazance a různé další kynuté těsto najdeme v celé severní části Střední Evropy a také na ostrovech Spojeného království. V křesťanské části Evropy se peče bochánek ozdobený křížem. V balkánské, pravoslavné, části Evropy a Přední Asie se vyskytují různé pletence z  podobného sladkého kynutého těsta. Pečou se věnce nebo útvary podobné vánočkám, někdy jsou přímo v těstu zapečena červená vejce. Řecky se této velikonoční pochoutce říká tsoureki, turecky çörek a i v dalších sousedních zemích je název podobný.

A další dobroty…

Hlavním pokrmem je jehněčí maso. Upravuje se na mnoho způsobů a patří k Velikonocům stejně jako vajíčka. Ale v různých koutech Evropy existují i další speciality. V regionech, kde roste chřest je jeho moderní velikonoční úprava s pošírovanými vejci. Stejnou službu udělají oblastech piva chmelové výhonky. Ty se konzumují v Bavorsku i v Belgii. A konečně na jihu Evropy, ve Středomoří se lidé po půstu radostně vrhají na suchou šunku.

Text: Jana Vlková

www.isifa.com



Autor: Jana Vlková | Fotografie: www.isifa.com