To, co jíme, je velmi důležité, o tom nikdo nepochybuje. Ovlivňuje to naši celkovou kondici i délku života. V potravinách na nás číhají nejrůznější rizika. Je zajímavé, že odborníci a laici vidí jejich důležitost skoro naopak. Pro experty je na prvním místě složení potravin a pak následuje kontaminace mikroorganismy či nebezpečí hrozící z přírodních toxických látek, jako jsou například houbové nebo rostlinné jedy. Na konci seznamu jsou chemické kontaminanty, tedy to, co se dostane do potravin třeba ze zemědělské činnosti, a úplně poslední jsou adititiva neboli „éčka“. Laik vidí největší nebezpečí v chemických kontaminantech, následně v „éčkách“ a pak se bojí mikroorganismů. Teprve potom se zabývá složením stravy a úplně na konci laického seznamu se vyskytují přírodní toxiny, které mají v mediích asi nejslabší podporu.
Co je na etiketách zajímavé
Na etiketách mají být uvedeny různé povinné údaje. Některé jsou pro nás zajímavé, jiné trochu méně. Často začínáme datem spotřeby, které se skrývá za pokynem „spotřebujte do dne XY“. K tomuto údaji se vztahují i podmínky skladování. Tatáž potravina různě zabalená může vyžadovat různé podmínky – například vakuované a krájené trvanlivé salámy nebo různé druhy mléka nevydrží stejně dlouho. A pak tu máme minimální trvanlivost, která bývá uvedena většinou mnohem kratší, než je ve skutečnosti potřeba. Výrobce se prostě jistí. V případě, že se na trh dostanou nějaké závadné potraviny, je dobré znát číslo šarže. Občas se vyplatí přečíst si i údaje o množství. Velké krabice mohou obsahovat méně, než čekáme. Údaje pro zvláštní výživu nás zajímají, když máme nějaká omezení. Jméno výrobce a dovozce a také země původu nám o kvalitě potravin mnoho neřeknou.
Co se ještě dočteme
Velmi oblíbeným údajem je energetická hodnota živin, což je zatím údaj nepovinný. Uvádějí se většinou bílkoviny, sacharidy, tuky, cholesterol, vláknina, sodík, vitaminy a minerální látky. Vtip je v tom, že množství je vztaženo na jednu porci a ta většinou bývá velmi malá. Tyto údaje milují zejména Američani. Pro většinu normálně se stravujících lidí je to informace stejně dost bezcenná. Vlastní energetický výdej si totiž můžeme spočítat dost těžko, takže co si potom počít s údajem o energetickém příjmu?
Velmi důležité jsou ještě upozornění na „možnosti nepříznivého působení na lidské zdraví“, které patří do kategorie povinných údajů. Čtou je většinou ti, kdo trpí alergiemi na potraviny.
