Hanzovní města jsou takový uzavřený příběh Evropy. Byla vybudována na severu Německa, od Baltského k Severnímu moři. V minulých stoletích tu mořeplavci obsadili každý vhodný záliv a zbudovali v něm přístav. Všechna zdejší hanzovní města jsou vystavěna z poctivých pálených cihel, a ačkoli je spojoval společný byznys, tak každé z nich má svůj originální příběh.


Město UNESCO Wiesmar

Wiesmar leží na malé oblině nedaleko moře. Centrum si dokonale zachovalo původní strukturu středověkého města, což je důvodem, proč bylo zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO. Z původních domů tady mnoho nezbylo zejména proto, že Wiesmar hodně utrpěl za druhé světové války. Domy, které byly dostavěny, nicméně respektují původní urbanistické členění města a také všechny původní rozměry, tedy půdorys a výšku. Dominantou města jsou kostely svatého Nikolaje, svatého Jiří a také část kostela Panny Marie. Za války poničený Svatý Jiří, který byl po celou dobu vlády komunistů v NDR zanechán na pospas zubu času, byl po sjednocení dostavěn. Dnes je uvnitř ještě lešení, ale nádherná gotická klenba je opět uzavřena. U kostela Panny Marie, který měl ještě menší štěstí, je pouze obnoven půdorys. Býval to jeden z největších kostelů ve stylu cihlové gotiky.

Vydejte se do přístavu

Přístav hostí veliké zámořské lodě i maličké bárky. Ve Wiesmaru milují jachting, tak je zde k vidění i pár plachetnic různé velikosti. Zálibou obyvatel kolem Severního a Baltského moře jsou starobylé lodě. Koráby s několika stěžni, které nemají ve vnitrozemských jazycích ani dost přesné označení, tu kotví také. Při zvláštních příležitostech sem občas zavítají i podobná krásná plavidla z ostatních přístavů. To všechno si mohou užívat i cestovatelé z velkých okružních plaveb. Tyto veliké lodi kotví téměř ve městě a z jejich paluby je to do malebného centra jen pár kroků.

 

Byl jednou jeden kancléř…

A jmenoval se Bismarck. K stáru byl strašně tlustý. Jeho osobní lékař si o něj začal dělat starosti, a tak mu doporučil, aby se začal stravovat dietněji. Otto von Bismarck prý dokázal ze všech dietních pokrmů akceptovat pouze zavináče. Kolik jich jedl a čím se k nim ještě dojídal, to už se v anekdotě nepraví. Nicméně pokud si budete chtít na severu Německa koupit zavináče, žádejte bismarky (anebo rollompsy). Baltické pobřeží je také královstvím herynků. Sleďové filety se tady dělají v nejrůznějších úpravách - jen tak v oleji, s kořením, sherry. Jejich chuť je výsledkem složitého procesu macerace v soli a poté v dalších ingrediencích. Podávají se s nejrůznějšími smetanovými a majonézovými omáčkami, ale také jenom s obyčejnými bramborami s máslem.


Co jíst a pít?

Nedaleko wiesmarského přístavu je pivovar. Pozoruhodné na něm je především to, že se s jeho budováním začalo již v roce 1452. Tenkrát mělo hanzovní město pivovarů více než sto. Bylo to samozřejmě dáno také historickým kontextem, protože voda nebyla pitná. Pivo bylo hygienicky nezávadné, a navíc mělo ještě mírně výživnou hodnotu – kaloricky i co se týče vitamínů. Pivnice se jmenuje Brauhausam Lohberg a hledejte ji v ulici, která se jmenuje Kleine Hohe. Mimo vynikající pivo si tu můžete dát matjesy na nejrůznější způsob – s jablečným křenem, s remuládovou omáčkou anebo jen s brambory a se špekem a pažitkou. Na jídelníčku jsou také krevety nebo ryby smažené v těstíčku a samozřejmě bismarky.
 



Autor: Jana Vlková | Fotografie: DZT, Jana Vlková