Chmel je plodina, která se dobře zabydlela v západní části Čech, ale i dál v německém Bavorsku. Najdeme jej ještě v Alsasku a také v Belgii. Jeho přirozený výskyt je trochu širší, ale to je pro kuchyňské účely dnes více méně bezpředmětné. V přírodě se nesbírá.


Liána mírného pásma

Chmel je liána, která ke svému životu potřebuje další stromy, po nichž by mohla vyšplhat ke světlu. Nejlépe se mu daří v lužních lesích, kde si mladé výhonky razí cestu vzhůru po stromech, které ještě nejsou tak úplně olistěné. Rostliny podpírané na polích úhlednými konstrukcemi jsou pouze samičí. Jenom ty jsou použitelné pro výrobu piva. Šištice, tedy samičí květy, obsahují potřebný lupulin.


Výhonky křehké a vzácné

Když se v pohádkách píše, že se hlavní hrdina živil kořínky, možná se myslí i na chmelové výhonky. Ty vůbec nejsou špatné, pokud ovšem máme k dispozici i dobře vybavenou kuchyni, kde je můžeme řádně upravit. Takové možnosti zřejmě v pohádkách neměli, nicméně konzumace chmelových výhonků je doložena dávno. Již za Pipina Krátkého, krále vládnoucího ve Francii v 8. století, se chmel pěstoval a samozřejmě se konzumovaly „chmelíčky“. U nás v Čechách se chmelnice zakládaly později, ale i na nich se samozřejmě výhonky sklízely.


Dlouhá práce, vysoká cena

U nás chmelíček trochu vyšel z módy. Možná to bude kvůli velkému piplání, které vyžaduje, než se dostane na talíř. Často je přirovnáván k chřestu, jenomže to je jako tvrdit, že jeřabina je jako brusinka. Chmelové výhonky se musí vyrýpat ze země na chmelnicích, které jsou vlastně určeny k úplně jiné zemědělské výrobě. Je to skoro jako v divočině. Výhonky jsou hodně zablácené, maličké a velmi choulostivé. Je třeba je rychle očistit, připravit a zkonzumovat.


Co s ním v kuchyni

Chmelové výhonky vyžadují šetrnou péči. Když je omyjeme, dáme je do vody s pár kapkami citronu, aby nezhnědly. Pak by se měly krátce povařit ve slané vodě a honem přendat do studené vody, aby si zachovaly svou křehkost. Výhonky se nikdy nemají nechávat ve vodě, v níž se vařily, protože jinak budou mdlé chutí i konzistencí.

Chuť chmelíčku je lehce zemitá. Někteří degustátoři v ní rozeznávají stopy vůně kozí brady a oříšku. Rozhodně se v některých ohledech podobá čekance.

 

Recept: Benediktýnská vajíčka s chmelovými výhonky

Připravte si: ½ kg výhonků chmelu, 6 vajec, 15 dkg polníčku, špenátu nebo šruchy, 15 dkg másla, šťáva z 1 citronu, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 



Autor: Jana Vlková | Fotografie: www.isifa.com