Jíme kytky
Všechny máty světa
Roste snadno a skoro všude. Za minimálního úsilí z ní dostaneme nevídané požitky. Každá je dobrá. Některé jsou vynikající.
Mladý chmel je chmelíček
Jen část Evropy si může užívat krátkou sezonu exkluzivní lahůdky. Chmelíček je velmi drahý, protože vyžaduje spoustu práce. Ačkoli je to rostlina vyšlechtěná, chová se jako divoce rostoucí bylina.
Asparagus už pučí
Mdlé výhonky přitahují pozornost zcela zaslouženě. Jsou lahodné jen pár týdnů v roce. Šťastné jsou však země, kde se dá chřest sbírat i v přírodě.
Sladké květy hořkého akátu
Omamná vůně hroznů bílých květů rybářům ohlašuje, že je třeba vydat se na úhoře, a včelařům, že se blíží období nejlepšího medu. Kvetou akáty a jaro vrcholí.
Smetánka, pampeliška nebo pléška?
Správci golfových hřišť a milovníci bezchybného trávníku ji dozajista nenávidí. Říká se o ní, že je jako rukola. Smetánka lékařská je ale zcela originální. V rostlinné říši je to taková železná lady bez skrupulí, zkrátka plevel.
Pionýr podběl
Žlutá je barva Velikonoc, jara a slunce. Na Velikonoce vezmeme za vděk i rostlinou z rumišť a úvozů, jen když nám prozáří první jarní dny. Podběl je prostě ten první, i když jeho chuť není nijak oslnivá.
Kerblík hlásí pučení
Vypadá trochu jako libeček, koriandr nebo petržel, ale má svůj vlastní charakter. Když vyroste, k ničemu nám již není. Je třeba se na něj vrhnout, dokud je mlaďoučký a jemňoučký.
Velikonoce se blíží, hurá na kopřivy!
Je neodmyslitelně spojena s velikonoční nádivkou. Je také považována za jeden z nejhorších plevelů a přesto je svou chutí v kuchyni nenahraditelná.
Sezame, otevři se!
Ali Baba říkal také: „Proso, otevři se, rýže otevři se…“ Vědí dnešní děti, co je to ten sezam, kterého se hrdina z arabské pohádky dovolává? Tedy pokud znají některý ze spletitých příběhů Tisíce a jedné noci.
Polníček neroste v pytlíku
Křehoučké lístky, které si pleteme s mladým špenátem. Zelenina, která osvěžovala naše předky již ve středověku nebo inspirovala renesanční básníky, okouzlené procházkami jarní přírodou.
