Při pohledu na artyčok se často nabízí otázka, proč se považuje za tak luxusní zeleninu, když je to vlastně obyčejný bodlák. A navíc se většina lupení z poupat, jimiž palice v zelinářských regálech jsou, vyhodí.


Každá rostlina má své historky

Artyčoky o sobě tvrdí, že mají afrodiziakální účinky, protože název cynara, který mu dali Řekové, je prý odvozen od jména dívky, kterou svedl Zeus. Povídačka je to pěkná, historikové jen nevědí, jak přesně ta cynara vypadala. Doložený historický původ artyčoku je v severní Africe, v Egyptě a Etiopii. O artyčoku se zmiňují arabští zelináři, kteří se usadili v Andalusii, kde jej ve středověku čile pěstovali a šlechtili. Je jasné, že rostlina se šířila po evropské straně Středozemního moře. Italové tvrdí, že do Neapole šlechtěné artyčoky dorazily v roce 1466 v zásilce Filippa Strozzi, slavného bankéře. A barvité historky tomu tak chtějí – z Neapole si je sebou přivezla do Francie Kateřina Medicejská. Nechyběly údajně ani na stole Ludvíka XIV. Ostatně seznam dobrot, které na jeho stole chyběly, by byl velmi krátký. V souvislosti s Králem Slunce se uvádí, že vyslal artyčoky se svými loděmi na americký kontinent.


Jak mu porozumět a co jíst

Artyčok potřebuje vlhko, hlubokou půdu a teplotu, která v zimě neklesne pod -10 °C. Ačkoli se jedná o rostlinu příbuznou s bodlákem, je na svoje stanoviště dost náročný, a tak se pěstuje především v teplých zemích: Itálii, Francii a Španělsku. V našich podmínkách je třeba na zimu zakrývat kořeny, ale i tak je pěstitelský výsledek nejistý. Artyčoky se v Česku dostávají do zelinářství velmi sporadicky, ale v zemích, kde je doma, se najde mnoho šlechtěných variant.

Z poupat se jí vlastně jen květní lůžko neboli úbor a vnitřní konečky listenů, které by po rozkvetení chránily semena. Ty se podobají ostatním bodlákovým semenům – jsou to nažky zavěšené na vrtulce, které roznáší vítr na další stanoviště.

Artyčoky se často podávají jen s holandskou omáčkou, do níž se namáčejí jednotlivé listeny, které se pak okusují. Dají se ale také zapékat a podávat se šunkou nebo ztracenými vejci. Doma je skladujeme se stonky ponořenými do vody, podobně jako uchováváme květiny ve váze. Voda může být hodně teplá, napomáhá to jejímu rozložení do celého artyčoku.

 

 

Recept: Gratinované artyčoky

Připravte si: 6 velkých artyčoků, 3 polévkové lžíce smetany, 1 polévková lžíce škrobové moučky, Pokračovat...

Další recepty: Hlavní chod | Salát | PolévkaDezert | Chuťovky | Více...

 

Už jste jedli artyčok? Chutnal vám? Diskutujte na našem fóru Vaření a stolování.

 

Text: Jana Vlková
Foto: www.isifa.com



Autor: Jana Vlková | Fotografie: www.isifa.com